Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

306VÍCH: Detektory kovÛ v archeologii: úhel pohledu …ajako příklad negativní jistého hledače štěchovického pokladu provádějícího rozsáhlé výkopovépráce diskutabilního významu za vydatné pozornosti médií bez jakéhokoliv příslušného oprávnění(a bez jakýchkoliv problémů s příslušnými institucemi střežícími naše kulturní bohatství). Pokud jsourecentní předměty s povahou archeologických nálezů předmětem pozornosti různých sběratelů, takse nám to (z pochopitelných důvodů) nelíbí, sami však pro jejich záchranu (taktéž z pochopitelnýchdůvodů) neděláme prakticky nic. Chceme-li zachránit alespoň zlomek informačního potenciálu tétokategorie nálezů, nic jiného než spojenectví s veřejností nám nezbývá.Ať již budou výše uvedené řádky oprávněně akceptovány, nebo oprávněně zavrženy, jedním jsemsi jist – stávající přístup k problematice je ten nejhorší možný. Na straně jedné nám nedává do rukouúčinná represivní opatření vůči nepoctivcům, na straně druhé při záchraně pramenů neposkytuje hledačskéveřejnosti pro spolupráci téměř žádný prostor.Do budoucna se nabízejí v zásadě dva druhy řešení, kořen obou přitom tkví v přístupu k veřejnosti.Prvním možným přístupem je striktní oddělení archeologů, kteří jako jediní mají právo vztáhnoutruku na prameny, od veřejnosti, která je považována za zcela nezpůsobilou k této činnosti. V případěvztahu „archeologové versus detektoráři“ to znamená nepřekonatelný oboustranný antagonismus a boj,který, jak praxe ukazuje, je již řadu let pro záchranu kulturního dědictví prohraný. Jako druhé (a dlemého soudu správné) řešení se nabízí jisté sestoupení archeologické obce ze svého piedestalu výlučnosti,a nabídnutí veřejnosti (nejen té s detektory) rovnocennější partnerství při záchraně archeologickéhodědictví, spojené s možností tvrdšího přístupu k různým nepoctivcům. Nalezení formy onohorovnocennějšího partnerství i formy tvrdšího přístupu k nepoctivcům zůstává naším dalším úkolem.Velkou neznámou ale také zůstává, nakolik je archeologická obec schopna shodnout se na nějakémjednotném postoji, nakolik je reálná šance změnit stávající právní rámec a nakolik bude možnésehnat nezbytné finanční krytí. Příští generace však nebude tolik zajímat, proč jsme nezachránili,ale že jsme nezachránili.LiteraturaDroberjar, E. – Stolz, D. 2005: Nové nálezy germánských a slovanských spon z 5. a 7. století ve středníchČehách, Archeologie ve středních Čechách 9, 523–530.Frolík, J. 2002: Nálezy z obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429. In: Castellologica bohemica 8, Praha,399–408.Havlát, J. – Unger, J. 2005: Úkryty z doby napoleonských válek u Divák na Břeclavsku, Vlastivědný věstníkmoravský LVII/2, 193–194.Chytráček, M. – Šmejda, L. 2005: Opevněný areál na Vladaři a jeho zázemí. K poznání sídelních strukturdoby bronzové a železné na horním toku řeky Střely v západních Čechách, Archeologické rozhledy57, 3–56.Klápště, J. 2005: rec. B. Prokisch – T. Kühtreiber Hrsg.: Der Schatzfund von Fuchsenhof. In: Archeologickérozhledy 57, 251–253.Křivánek, R. – Kuna, M. 2004: Průzkum detektory kovů. In: M. Kuna a kol., Nedestruktivní archeologie.Teorie, metody a cíle, Praha, 185–193.Kubů, F. – Zavřel, P. 2001: Der Goldene Steig. Passau – České Budějovice – Prachatice.Smrž, Z. – Blažek, J. 2002: Nález bronzových srpů z hory Kletečná (706 m n. m.) v Českém středohoří.Kvotivním nálezům z vrcholků kopců a hor, Archeologické rozhledy 54, 791–812.Šimek, E. 1950: Vědecké vykopávky a charakter kopajících, Z dávných věků II (1949), 235–236.Vencl, S. 2000: Archeologie a etika, Archeologické rozhledy 52, 428–441.Waldhauser, J. 1995: Detektory získané nálezy z keltského oppida u Stradonic, Archeologické rozhledy 47,418–425.DAVID VÍCH, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Šemberova 125, CZ-566 01 Vysoké Mýtodvich@centrum.cz