Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 313A La Tène case study in the illegal use of metal detectors:bilance and perspectivesThe author takes on balance the illegal activity of metal detectorists in Bohemia since 1989 in partof the La Tène period. He derives the proportion of spectacular La Tène finds at 1 to 1000 in favourof the illegal detectorists. On the model case of a hoard found within the area of the oppidum at StaréHradisko-Ptení (Prostějov district), which contained a LT B1-2a gold ring import from central easternFrance (fig. 1: a), an iron sword, two axes, sheep shears and a turning spade, seven possibilitiesare formulated for the reaction of professional archaeologists to the items most likely to be foundusing a detector. In the present, unsatisfactory situation in Bohemia, priority is given to the mereregistration of finds circumstances and pictorial documentation.English by Alastair MillarJIŘÍ WALDHAUSER, Muzeum Mladoboleslavska, Staroměstské nám. 1, CZ-293 80 Mladá Boleslavjiri.waldhauser@muzeum-mb.czNelegální využívání detektorů kovů není problém několikajednotlivých lokalitRoman KřivánekOd náhlých, ale také postupných výrazných společenských změn v naší zemi uplynulo skoro 17 let.Jedním z mnoha vedlejších produktů, se kterým by se – dle mého názoru již léta – měla a musí archeologiea památková péče potýkat, je nelegální využívání detektorů kovů v archeologických lokalitách.V důsledku široké a rychle se poptávce přizpůsobující detektorové nabídky, prudkého vývojepřístrojového vybavení i stále dostupnějších cen, stejně jako díky mnohem uvolněnějšímu soudobémuvýkladu práv a povinností, svobod i etiky v konání jednotlivce a neošetřovaným hrubým nedostatkůmnašich právních norem, předpisů i zákonů se tento problém jeví jako ve prospěch uchování movitéhoarcheologického dědictví neřešitelný a popravdě také neřešený. Odborná obec je i navenekviditelně nejednotná a je rozdělena na dva tábory, které se nesmiřitelně rozcházejí v etických otázkách(ne)spolupráce, (ne)získávání dílčích informací či (ne)komunikace s nelegálními uživateli detektorůkovů, v otázkách (ne)kupování takovýchto předmětů nejasného původu do muzejních sbírek a jejichodborného i populárního (ne)publikování a (ne)zveřejňování (např. Waldhauser 1995; 2001a; 2001b;2003; 2004). Dlouholetý patový stav nepomáhá uspokojivému řešení; v tomto případě platí, že časza obecného vědomí všech pracuje proti možnosti uchování kovových artefaktů in situ i proti jejichzáchraně. Je však nutné v tomto stavu zákopové války setrvávat? Nebylo by lepší hledat i další cestybez závislosti na libovůli v předávání nálezů či torzovitých informací nelegálními uživateli detektorůkovů?K lepšímu posouzení aktuálního stavu (kdy je stále dost archeologů zpochybňujících skutečněvelké množství nelegálních aktivit s detektory kovů v našich lokalitách) může ale také přispět většíinformovanost o takto postižených archeologických lokalitách. Při intenzivních terénních geofyzikálníchprůzkumech v různých archeologických podmínkách se člověk nemůže ubránit na různých typecharcheologických lokalit střetávání s více či méně v terénu viditelnými důsledky nelegálního detektorovéhoprůzkumu. Pokud bych působil v terénu několik dní či prvních desítek dní v roce, mohlbych, jako někteří archeologové, tyto indikace považovat za věc náhody. Při mnohaleté terénní práci(mezi 60–80 dny práce v terénu a navštívení 40–60 lokalit ročně) ale mohu více příklady doložit, že