Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 393v Žitavě, a to opět na základě rozboru složení hliněnéhotěsta (podrobná charakteristika této skupinyviz Stephan – Gaimster 2002).Od přelomu 14. a 15 století se distribuční rozptylwaldenburgského zboží značně zvětšuje, což patrněpřímo souvisí s výše zmíněnou výraznou morfologickoua typologickou proměnou produkce. Oprotipředcházejícímu období, kdy výskyt kameniny tétoprovenience nepřekračuje okruh o průměru přibližně100 km, jsou registrovány nálezy až ve vzdálenémMaďarsku či Estonsku. Zároveň dochází k ohromnémukvantitativnímu nárůstu produkce. D. Scheidemantelpředpokládá, že dominantní podíl zaujímalawaldenburgská kamenina nejen na trhu v Sasku čisousedním Durynsku, ale patrně i v jiných německýchzemích (např. v dnešním severním Bavorskuči Brandenbursku); v početných kolekcích se dostávalai na území současného Polska či jižní Skandinávie.Tato kamenina nepochybně představovalai dostupný druh stolního nádobí pro šlechtické čiměšťanské spotřebitele v severozápadních Čechách,kde její přítomnost reprezentují doklady z Mostu(Klápště ed. 2002, 22–23).Zevrubná monografie o waldenburgské kameniněposkytuje dobré opory při určování původu danékategorie nálezů z archeologických výzkumů vevýchodní části střední Evropy a v Pobaltí. Obsáhlýmorfologický a typologický přehled výrobků zároveňnabízí kvalitní základnu pro budoucí srovnávacístudium. Již dnes však lze vyslovit některé obecnějšízávěry. Ukazuje se, nakolik rozsáhlá a tvarověpestrá mohla být v pozdním středověku produkcedílen tzv. druhotných výrobních center, které bylyv daném případě schopny v masové míře dodávatvýrobky do blízkých, ale i poměrně vzdálenýchtržních okruhů. Při interpretaci nálezů středověkékameniny jako indikátoru (výlučnějšího) sociálníhoprostředí bychom měli v kontextu českých zemízohlednit nevelkou vzdálenost Waldenburgu od hřebenůKrušných hor, která byla jistě podstatným činitelemovlivňujícím dostupnost tohoto zboží v příhraničníchregionech (v severozápadních Čechách).Jan KyptaLiteraturaGaimster, D. 1997: German Stoneware 1200–1900.Archaeology and Cultural History. London.Hoffmann, Y. 1997: Applikationsverziertes Steinzeugdes 14. Jahrhunderts aus Waldenburg. Ein Beitragzu Verzierungsformen an Gefäßkeramikin Sachsen, Keramos 156, 131–142.Klápště, J. ed. 2002: Archeologie středověkého domuv Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica4. Praha – Most.Stephan, H.-G. – Gaimster, D. 2002: Die „Falke-Gruppe“.Das reich verzierte Lausitzer Steinzeugder Gotik und sein archäologisch-historischesUmfeld, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters30, 107–163.Tamar Schick et al.: The Cave of the Warrior.Afourth millennium burial in the JudeanDesert. IAA Reports No. 5. Israel AntiquitiesAuthority Jerusalem 1998. 137 str.Vroce 1993 byl v rámci široce pojaté prospekcev okolí Jericha objeven mj. jeskynní pohřeb unikátnítím, že obsahoval velmi dobře dochovanouvýbavu z organických materiálů náležející závěrečnémuobdobí chalkolitu. Pletená rohož, textilní tkaninya oděv, sandály, mísy z proutí a dřeva, luk se šípya hůl přisuzují této lokalitě mimořádný význampro studium nejstarších předmětů z organickýchmateriálů v rámci celého Předního východu. Jeskynnípohřeb je zajímavý také tím, že kromě dvoukamenných artefaktů neobsahoval žádné další nálezy.Keramické nádoby běžné v jiných lokalitáchv tomto případě zcela chyběly, a úvahy o sociálnímpostavení pohřbeného muže se opírají předevšímo jinak jen výjimečně dochovatelné předměty.Archeologická prospekce byla zaměřena naskalní útesy v okolí dnešního Jericha a na severníúsek pobřeží Mrtvého moře. Účastnilo se jí 13 archeologickýchtýmů, které testovaly celkem 495jeskyní, z toho 330 s pozitivním výsledkem. Hlavnímcílem projektu CNDJ (Caves in the NorthernJudean Desert) bylo pátrání po lokalitách s výskytempsaných dokumentů (svitků), ale rozsáhlý terénníprůzkum pochopitelně přinesl řadu dalšíchzajímavých výsledků – mezi nimi právě objev lokalityIII/13, pojmenované „Jeskyně válečníka“(Wexler 2002). Archeologický zájem o zdejší jeskyněvyvolal nález svitků v jedné ze skalních dutinuKumránu již v roce 1947. V letech 1949–1956 týmG. L. Hardinga a R. de Vaux prozkoumal 11 zdejšíchjeskyní, které kromě římských a helénskýchnálezů poskytly doklady intenzivního využívánív mladším chalkolitu. Dalších 12 nových jeskynís nálezy bylo objeveno v rámci revizních výzkumůaexpedic v l. 1982–1992 (většinou zůstaly nepublikované).Druhá skupina jeskyní u Mrtvého moře ležíjižněji, v okolí oázy En Gedi, a byla prozkoumánapři několika expedicích v první polovině 50. letavl. 1960–1961 (Avigad – Aharoni – Bar-Adon –Yadin et al. 1961; 1962). Zdejší nejvýznamnější lokalitouchalkolitického období je „Jeskyně pokladu“,jež kromě unikátního depotu 429 převážně měděnýchpředmětů vydala také fragmenty předmětů