Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 355lidí na evropském kontinentu není jednoznačně řešenáve prospěch genetiky. Jsou to zejména kosternípozůstatky člověka z Mladečských jeskynív České republice, které se poněkud vymykají jednoznačnéklasifikaci. Např. analýza zubů z evropskýchlokalit, korelovaná s materiální kulturou,ukázala, že spojení chatelperronienu s neandertálcia aurignacienu s anatomicky moderními lidmi jes pravděpodobností přes 85 % správné. Pouze zubylidí z Mladečských jeskyní vycházejí jako spíšeneandertálské, přestože doklady materiální kulturymůžeme jednoznačně spojovat s mladopaleolitickýmaurignacienem. Z archeologického hlediska jejistě zajímavý okruh přednášek, který představujeneandertálce jako konkurenceschopný druh s vlastnímsymbolickým systémem. Zřetelně se ukázalo,že teorie o akulturaci neandertálců anatomickymoderními lidmi není jedinou alternativou vývoje.Velice zajímavé přednášky byly spojeny s otázkounahrazení neandertálců anatomicky modernímilidmi: mnohdy byla překvapivě řešena z hlediskaoborů, které se tohoto tématu dotýkají zdánlivě jenokrajově.Zajímavým rysem konference byl interdisciplinárnípřístup k řešení problémů spojených s antropogenezí,rekonstrukcí přírodního prostředí, ekonomickéhochování lidí, materiální kultury apod.Jednotlivé obory nebyly vyčleňovány do zvláštníchsekcí, ale naopak se prolínaly, takže nutily posluchačezamyslet se nad určitým problémem i z jinéhometodologického hlediska. V době, kdy ve vědeckýchoborech vládne specializace, je takovýpřístup jistě chvályhodný. Určitým problémem bylzpůsob vedení prezentací. Většina přednášejícíchvyužívala model dokazování předem stanovenýchteorií, který v současné době vládne v angloamerickévědě. Důkazové řízení bylo zcela podřízené duchutzv. „hard evidence“, založeném na maximálnímvyužití metodologického a terminologickéhopotenciálu daného oboru, podpořeného statistickýmimetodami. Pro odborníky z jiných oborů tytoaspekty znesnadňují porozumění důkazovému aparátua neumožňují zamýšlet se bezprostředně nadsmyslem jednotlivých důkazů. Cílem v rámci taknabitého programu však bylo spíše informovat o novýchvýsledcích, trendech a teoriích. Výsledky bádánípředstavené na konferenci byly bohužel z velkévětšiny publikovány odděleně (např. Anthropologie2005/2–3), takže se vytrácí aspekt mezioborovéhoprovázání informací, o kterém jsem se zmínil výše.Souhrnné vydání by bylo cenným příspěvkem, demonstrujícímpřístupy americké a evropské vědy.Petr NerudaCELTES. BELGES, BOÏENS, RÉMES, VOLQUES…Pod tímto názvem lze shlédnout v těchto a dalšíchdnech (3. 6. – 3. 12. 2006) v Musée royal de Mariemont,významné kulturní a vědecké instituci francouzskéhospolečenství Belgie, mezinárodní výstavuo Keltech. Česká část výstavy, na níž jsouprezentovány nejvýznamnější hmotné doklady vývojeKeltů na našem území, celkem asi tisíc výstavníchpoložek (tj. ca 1200 předmětů) proti asi třemstovkám belgicko-francouzsko-lucemburské části,tvoří jádro celého výstavního projektu. Vybranépředměty podávají výmluvné svědectví o důležitostispolečných kořenů zmíněných zemí a o prvořadéúloze Čech a Moravy v této zakládající kapitoleevropských dějin. Výstava, která je dílem mezinárodníhotýmu odborníků (V. Kruta, M. Lička,J.-J. Charpy, G. Leman-Delerive, J. Cession-Loupe),je členěna do čtyř základních témat (1. L’émergencehistoriques des Celtes; 2. Les changements duI e siècle av. J.-C. et la formation de nouveaux complexesethniques; 3. L’apogée des Celtes danubiensau III e siècle av. J.-C. et la formation des peuplesbelges; 4. Le monde des cités celtiques aux II e etI er siècle av. J.-C.). Tyto čtyři části prostorově i obsahověvytvářejí dva paralelní oddíly. První, věnovanýBójům a Volkům z území České republiky,zaujímá centrální prostor, druhý, zasvěcený Belgům,Rémům a dalším populacím severní Galie, jeumístěn ve čtyřech menších otevřených místnostech,které centrální prostor obklopují. Stejně jakou podobného výstavního projektu, který jsme realizovaliv Itálii v letech 2004–2005 (viz AR 56 2004,879–880; Muzejní a vlastivědná práce 43/Časopisspolečnosti přátel starožitností 113, 2005, 44–45),i zde se na české části podílelo takřka třicet archeologickýchpracovišť, z nichž nejpočetnější položkydodalo Národní muzeum v Praze a Moravské zemskémuzeum v Brně (výčet všech institucí a správcůjejich archeologických sbírek je uveden na závěrečnémpanelu výstavy a v katalogu k výstavě). Koncepcevýstavy, až na některé odchylky, je v zásaděstejná. Pokud jde o věcné hledisko, česká část jeobohacena o sbírkové předměty z lokality Němči-