Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 231ské jury), mikrolitickou technologii (vysoký počet mikrolitických nástrojů), absenci ozdobnýcha uměleckých předmětů z trvanlivých materiálů, příp. zaměření na lov drobné zvěře(otázkou je, nakolik je vzorek ze střední vrstvy reprezentativní a zda je třeba přehodnotitMusilovy závěry s ohledem na nová stratigrafická zjištění; srov. Musil 2005).Otázkou zůstává problematika napojení výzkumu z roku 2005 na dřívější výzkumy(1996–2000) v poloze Podvršťa, kde se obě vrstvy nepodařilo odlišit, protože ležely nasobě bez mezivrstvy (ve výzkumných denících jsou na několika místech zaznamenány odkazyna možné zdvojení nálezového horizontu, materiál ale tehdy nebylo možné v terénuodlišit). Vzhledem k počtům nálezů v obou vrstvách a radiokarbonovým datům je pravděpodobné,že v letech 1996–2000 byla zkoumána především střední vrstva; nelze ale vyloučit,že případná spodní vrstva mohla být na několika místech ke střední přimíšena (následkemposunu po dislokaci a resedimentací).Na analýzu postavení a role jarošovského sídliště v rámci osídlení Moravy v pavlovienunemáme zatím k dispozici dostatek údajů. Jelikož ale sídliště Jarošov-Podvršťa má určitáspecifika (kamenná surovina, orientace na mikrolitickou industrii), je možné hledat analogickélokality, a tím testovat hypotézu mobilní populace, která předpokládá, že se lidév krajině sezónně přesunovali (po hypotetické severojižní ose), a alternativní hypotézu, kterápředpokládá vyšší stabilitu osídlení (sedentismus). Jinými slovy, podaří-li se nám najítlokalitu s vysokou úrovní shody s Jarošovem ve výše popsaných parametrech, je pravděpodobnějšíprvá hypotéza, pokud ale prokážeme, že každá z dosud známých lokalit má sváspecifika, bude to svědčit spíše pro hypotézu druhou.Při hledání nejbližší analogické kolekce k lokalitě Jarošov-Podvršťa nelze přehlédnoutvysoké zastoupení silicitů krakovsko-čenstochovské jury v lokalitě Pavlov II (Oliva 2001).V dalších lokalitách, s výjimkou Pavlova I, sz. části sídliště (sonda z roku 1956, petrografickápoznámka A. Přichystala in: Verpoorte 1997), se tato surovina hojněji nevyskytuje(srov. Oliva 2001; Škrdla 2005, s lit.). V případě Pavlova II je podobné i typologické spektrumvčetně mikrolitických nástrojů – nápadná je zejména absence geometrických mikrolitůa vyšší podíl mikropilek (srov. Klíma 1976). Posledně zmíněné je charakteristické i promikrolitickou industrii z Dolních Věstonic II, záp. svahu (srov. Svoboda 1991). V DolníchVěstonicích II však dosud nebylo provedeno detailní rozlišení silicitů severské proveniencena silicity z ledovcových sedimentů a silicity krakovsko-čenstochovské jury. Další typologickáshoda mezi lokalitami Jarošov-Podvršťa, Pavlov II a Dolní Věstonice II, záp. svah,je v nízkém zastoupení kostěnkovských nožů. Radiokarbonová data z Dolních Věstonic II,záp. svahu, se shodují s daty z Jarošova-Podvršti; pro Pavlov II dosud nemáme odpovídajícídata k dispozici.Složení fauny ve spodní vrstvě v poloze Jarošov-Podvršťa je velmi specifické dominancímalých druhů savců; v tomto ohledu odpovídá starším výsledkům R. Musila (2005) prolokalitu Jarošov (výzkumy 1996–2000). Naopak skladba fauny ve střední vrstvě korespondujes většinou ostatních moravských gravettských lokalit (např. Dolní Věstonice IIa; Předmostí;Willendorf, vrstva 7). Výsledky geologického výzkumu a absolutního datování jsouv rozporu se závěry R. Musila (2005), že lidé žili v drsných podmínkách travnaté tundry,téměř bez stromů. Tomu odporují jak geologická data, tak zjištění pozůstatků rysa v předchozíchvýzkumných letech. Data nasvědčují tomu, že se jednalo spíš o lesostep a poměrněteplé a vlhké klima. Vzorek fauny, který byl z lokality získán, nelze použít k širším paleoekologickýmzávěrům.