Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 349Obr. 5. Přibice, Pod vinohrady.Líc a rub poloviny stříbrnémince (Rakousko, Jindřich II.Jasomirgot, 1141–1177). FotoM. Králík. – Abb. 5. Přibice,Pod vinohrady. Vorder- undRückseite des Fragments derSilbermünze (Österreich,Heinrich II. Jasomirgott,1141–1177).vyloučeno, že se v daném místě nalézal například strom; k němu, popř. do prohlubně pod jeho kořen mohly bylypředměty uloženy – tmavší zbarvení skvrny by mohlo být způsobeno zetlením dřevní hmoty. Podle uspořádání,jež bylo patrné v době nálezu, byly předměty původně zabaleny v nějakém (textilním nebo koženém) obalu.Svědčí o tom skutečnost, že jednotlivé kusy vytvářely shluk, v němž se obroučky prstenů vzájemně prostupovaly.Hloubka: 0–3 cm od úrovně skrývky, velikost skvrny v okolí předmětů asi 10 x 15 cm. Nálezy: dva zlomkystříbrné mince, Rakousko, Jindřich II. Jasomirgot (1141–1177), Krems, široký denár (fenik), Koch 22a, určil JanŠmerda, hmotnost 0,323 g (obr. 5); stříbrný prsten se třemi štítky, z nichž střední je největší, štítky i kroužek zdobenyrytým ornamentem, kroužek nedovřen, vnitřní prům. 18–19 mm, hmotnost 2,780 g (obr. 4: 2); stříbrnýprsten z kroužku zdobeného rytím, na nějž nasedá lůžko pro očko sestavené z granulek, očko se nedochovalo,vnitřní prům. 17–21 mm, hmotnost 2,115 g (obr. 4: 3); stříbrný prsten tvořený jednoduchým kroužkem bez výzdoby,vnitřní prům. 20 mm, hmotnost 2,479 g (obr. 4: 1); bronzový prsten s neuzavřenými konci, vnitřní prům.19–21 mm (obr. 4: 4).Na základě nepříliš četných a charakteristických nálezů zlomků mladohradištních nádob i kotoučkusloužícího jako hrací kámen (obr. 6: 6) je možné tento sídlištní komplex datovat jen rámcově do11. až 12. století. Bližší zařazení umožňuje poklad stříbrných prstenů s mincí datovatelnou do polovinyči třetí čtvrtiny 12. století. Bronzový prsten s neuzavřenými konci (obr. 4: 4) má analogie namladohradištních pohřebištích datovaných mincemi do druhé poloviny 11. stol. (Šikulová 1959,142). Další analogie k tomuto prstenu se objevují i mezi nálezy z 12. stol. (Hanuliak 1997, obr. 3: 7;Hanuliak – Rejholcová 1999, obr. 64). Analogii k prstenu s granulkami (obr. 4: 3) bychom našli nahřbitově v Nitře-Dražovcích, kde je podobně zdobený prsten kladen do druhé poloviny 12. stol.(Ruttkay 1997, obr. 4: 4). Podstatně větší prsten s velikým křišťálovým očkem a zdobený granulacípochází z babického pokladu datovaného rovněž do 12. stol. (Hrubý 1960).K uložení pokladu mince a prstenů na sídlišti mohlo dojít kdykoliv po ražbě mince, ale hledáme-live druhé polovině 12. stol. situaci, při které by byly uschovány a pak nevyzvednuty cennosti,pak si musíme všimnout událostí roku 1185. Tehdy došlo k bitvě u Loděnic. Zaniklé Bořanoviceleží jen 10 km od místa, kde bitva probíhala (Měřínský 1980).Malý poklad stříbra byl zřejmě uložen přímo na sídlišti a vzhledem k hmotnosti necelých 8 gpředstavoval v druhé polovině 12. stol. hodnotu asi 27 srovnávacích jednotek zvaných trofa. Jednatrofa odpovídala ve druhé polovině 12. stol. asi 0,3 g stříbra, což je množství kovu odpovídající výdajiza potraviny středně těžce pracujícího člověka na jeden den (Żabiński 1986, 359). Za stříbroukryté v pokladu na mladohradištním sídlišti u Přibic (v Bořanovicích) bylo tedy možno vyživovatjednoho člověka po dobu asi jednoho měsíce. Jednalo se tedy o hotovost „obyčejného člověka“,o jejíž výši je k dispozici jen málo dokladů (Klápště 1999, 789).Představu o tom, jak vypadala zemědělská usedlost ve 12. století, si můžeme udělat na základě výsledkůdlouhodobého výzkumu zaniklé vsi Mstěnice u Hrotovic, kde se podařilo vydělit několik fází osídlení od 10. doprvní poloviny 13. století (Nekuda 2000). Běžnou součástí usedlostí jsou nadzemní stavby, zahloubené objekty,pece a zásobní jámy ohrazené plotem. Podobné objekty nacházíme i na části takové usedlosti z 12. stol. odkryténa zaniklé vsi Bořanovice. Indikována je nadzemní obytná stavba (33). Zahloubený objekt (25) s obdélným