Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

208·KRDLA – N¯VLTOVÁ FI·ÁKOVÁ – N¯VLT: Sídelní cluster Jaro‰ov II …bylo přiřazeno pořadové číslo I (Jarošov-Rochus). Ani R. Procházka (1983), ani L. Seitls K. Valochem (1998) pořadové číslo jimi zkoumaným celkům nepřiřadili. Proto byla celáaglomerace v prostoru západního svahu Černé hory označena jako Jarošov II s vědomím,že sestává z několika celků, které nemusejí být nutně současné.Sídelní cluster Jarošov II sestává z následujících poloh (souhrnně Škrdla 2005):Podvršťa – lokalita zkoumaná v rozmezí let 1996–2000 ARÚ AV ČR Brno, náleží pavlovienu;Kopaniny – lokalita objevena v souvislosti s budováním sportovního areálu, přibližně200 m horizontálně a 20 m níže po svahu od lokality v poloze Podvršťa, willendorf-kostěnkovskáfáze gravettienu;Žleb – problematická poloha (lokalizace není jistá, pravděpodobně někde mezi polohamiPodvršťa a Kopaniny, materiál je podobný spíše nálezům z Kopanin: podrobně Škrdla2005), Hrubého nálezy uloženy ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.Odlišně lokality očísloval M. Oliva ve svém soupisu gravettských lokalit na Moravě,když lokality v blízkosti kaple sv. Rocha nezapočítal, pořadové číslo I použil pro skládkykostí (výzkumy R. Procházky a K. Valocha) a pořadové číslo II pro výzkum ARÚ AV ČRBrno (např. Oliva 1998, 41–42).V. Hrubý (1951) zdokumentoval zprávy o nálezech fosilního osteologického materiálu z území podélzápadního úpatí Černé hory. Vzhledem k tomu, že pracoval se svědectvími pamětníků, uvádí poměrně velkýrozptyl těchto nálezů – prostor je vymezen cihelnou v Mařaticích (zde referoval o nálezech již M. Kříž1897) na jihu a cihelnou nad Jarošovským pivovarem na severu. Sám V. Hrubý v roce 1942 dokumentovalnález zlomků kostí mamuta při stavbě sklepa F. Prchlíka, Jarošov, čp. 13. Tato poloha leží přímo poddnešním lyžařským areálem.Za pozornost stojí dosud neznámá drobná kolekce, která je deponována ve Slováckém muzeu v UherskémHradišti a kterou podle popisu získal V. Hrubý v roce 1947 z polohy Jarošov-Žleb. Soubor sestává ze7 artefaktů štípané kamenné industrie se stopami povlaku vysráženého uhličitanu vápenatého a ampule sevzorkem kulturní vrstvy s drobnými uhlíky a štěpinami kostí. Pomístní název Žleb označuje strž, kteroupůvodně pravděpodobně procházela úvozová cesta z Jarošova na vrchol Černé hory. Toto místo je situovánoponěkud níže ve svahu (200–220 m n. m.), přibližně uprostřed mezi lokalitou v poloze Podvršťa a skládkamimamutích kostí v poloze Kopaniny. Teoreticky může tento soubor pocházet i z jedné ze zkoumanýchpoloh, podle materiálu spíše z Kopanin. Je s podivem, že V. Hrubý tento nález nezmínil ve svém soupisuz roku 1951.Na základě svědectví pamětníků, která jsme zaznamenali v průběhu výzkumu v letech 1996–2005,první ojedinělé nálezy silexových artefaktů, pravděpodobně související s gravettienským sídlištěm na západnímsvahu Černé hory, pocházely z blíže neurčeného prostoru v rámci dnešní umělé sjezdovky lyžařskéhoareálu (srov. Procházka 1983, 553). Tyto nálezy však v regionu, který žije především archeologiívelkomoravskou, snadno unikly pozornosti. Obrat nastal poté, když byla v květnu roku 1979 zahájenastavba tenisového hřiště v bezprostředním okolí lyžařského svahu. Při zemních pracích byl objeven osteologickýmateriál, na což pracovníky Slováckého muzea v Uherském Hradišti upozornil K. Žallmann. Tehdejšízaměstnanec Slováckého muzea R. Procházka provedl záchranný výzkum porušené plochy (25 m 2 ).Bylo dokumentováno nahromadění kostí velkých savců náležejících převážně mamutovi a ojediněle srstnatémunosorožci a koni (Procházka 1983). Mezi osteologickým materiálem byly nalezeny i čtyři silexovéartefakty (Procházka 1983, obr. 2). V návaznosti na terénní činnost R. Procházky, který prozkoumalpouze bezprostředně narušené polohy a konstatoval, že nálezová vrstva v okolí nálezu pokračuje dále(pod plochu současného tenisového kurtu i do svahu), zahájil v létě roku 1980 K. Valoch (doprovázenýL. Seitlem a K. Novákem) nový záchranný výzkum. Posledně jmenovaní prozkoumali dalších 24 m 2 nálezovéhohorizontu a získali početnou kolekci osteologického materiálu (opět většina patřila mamutovi,ojediněle se vyskytl kůň) spolu s osmi silexovými artefakty a modifikovaným fragmentem jílovce (Seitl