Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 293řely cesty k práci na všech typech nalezišť, hledání se mohlo uskutečňovat téměř po celý rok i vevzdálených regionech. Výkop se stal samozřejmostí.Cílené vyhledávání a shromažďování archeologických nálezů soukromými osobami bylo předlety odstartováno obecným zájmem o starožitnosti a především o mince – ty, které pocházely ze sběrův terénu, se staly první „komoditou“, která pozbyla statut „nálezu“. Mohly být prodávány nebozařazovány do soukromých sbírek. Legitimitu takové manipulaci někdy v polovině 70. let propůjčilyřádně registrované numismatické společnosti. Námitky nevyvolaly ani případy, kdy se v katalozíchjejich aukcí objevily např. únětické hřivny zařazené mezi předmincovní platidla.V první vlně zájmu, kolem poloviny 80. let, tedy ještě v době, kdy byly k dispozici málo výkonnédetekční přístroje, byly v prostorách hradních zřícenin, na hradištích a v dalších, dobře známýchlokalitách, vytěženy předměty, soubory a depoty poskytující nejintenzivnější signály. Současně seetablovala komunita lidí zaměřená na získávání, shromažďování, distribuci, výměnu a také nákupa prodej různých předmětů, z nichž významná část měla povahu archeologických nálezů.Po roce 1989 se otevřel prostor pro získávání kvalitní detekční techniky. Obchodu se ujaly specializovanéfirmy s vlastní klientelou. Probíhala propagace a marketing s podněty a návody, jak připráci v terénu maximalizovat výsledky. Prodej přístrojového vybavení byl v některých případechprogramově zaměřen tak, aby se zvýšila četnost prospektorských akcí, a tím i tok očekávaných typů„starožitností“, s nimiž lze obchodovat. Nabídka je v současnosti skutečně veliká, zahrnuje rovněžlaciné, už použité přístroje; potřebnou techniku si lze dokonce vypůjčit i na krátký čas a užívat ji třebao víkendu.S rostoucí kvalitou detektorů rostla hloubka, z níž byly vyzvedávány stále menší artefakty. Eliminacerušivých signálů způsobovaných mineralizací půdy a především volba nastavení, kdy je možnorozlišit pod zemí kvalitní předměty od nezajímavých, stále víc zkracovala čas nutný na vytěžení zvolenýchploch. Tak se stalo, že na některých typech lokalit množství kovových předmětů vyzvednutýchhledači mnohonásobně překročilo počty nálezů uložených v odborných institucích. (Za nevstřícnýmipostoji archeologické obce konečně hledači nepochybně vidí nelibost odborníků, kteří těžce nesou,že je možné bez problémů získávat i materiály stojící mimo generační zkušenost profesionálů.)Hledači vybavení detektory mají široký okruh zájmů a různou motivaci. Hmotný prospěch, snahavlastnit, v mnoha případech ale také potěšení z hledání, objevování a poznávání. Archeologickénálezy mohou být pro mnohé pouze náhodnou a vlastně lhostejnou součástí širšího spektra sledovanýchkovových výrobků, například subrecentních militárií. Detekce a shromažďování novověké složkytěchto předmětů, snad kromě nevybuchlé munice a zasahování do válečných hrobů, není nijaketicky a právně problémové. (Při kontaktu s náhodnými zvědavci a především s místními lidmi jevýhodnější deklarovat zájem o militária než o archeologii – je to vysvětlení pochopitelné, nekonfliktnía pro vlastníky půdy celkem přijatelné; zmínka o tom, že na jejich pozemku se nalézá archeologickálokalita, nemusí být vždy akceptována s nadšením.)Různé jsou i osudy nalezených předmětů; významná část z nich je nabízena na burzách kuriozit.Obchod s nálezy má svá ustálená pravidla, je zcela plynulý se zvláštními výkyvy, kdy např. upokojenípoměrů na Balkáně v posledních letech prý poněkud oslabilo zájem o středoevropské nálezy – přílivnového zboží vedl ke snížení cen. Největší zájem v minulosti přitahovaly burzy konané v příhraničí,tedy tam, kde byl zaručen nákup cizinci a vyšší úroveň cen. Až ve druhé řadě byly předmětyarcheologické povahy nabízeny na akcích ve vnitrozemí. Tento stav po připojení k Evropské uniiasi skončí, zřejmě bude možno provádět prospekci, prodávat, směňovat a kupovat bez potíží i v zahraničí.Celkem časté je přesouvání i méně atraktivních předmětů za hranice států. Není jasné, zda je takčiněno pouze náhodně, nebo je v pozadí vědomý, poučený záměr převést předmět hodný právní ochranyv dané zemi do cizí právní sféry, kde už nepožívá ochranu jako nález a movitá památka, a lze s nímmanipulovat bez rizika. Podle okolností je při distribuci nebo prodeji lokalizace zatajena, nebo naopakdeklarována. V některých případech je prostorová identifikace až minuciózní, běžně dosahujepřesnost určení v úrovni odpovídající požadavkům současné profesionální praxe. (Podle „putujícíchinformací“ bylo např. v minulých letech provedeno prostorové vyhodnocení nálezů z plochy ležení