Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

392Nové publikaceanalýz mikrostruktury hliněného těsta výrobků a pedologicképrospekce v okolí potenciální lokalityprodukce (T. Schifer), naopak nutí ke korekci některýchzávěrů dosavadního bádání. Ukazuje se,kolik trhlin zeje v obecně přijímaných představáchokvantitě a geografickém rozptylu produkce jednotlivýchvýrobních center ve vrcholném středověkua v raném novověku, a to jak v rámci obchoduuvnitř, tak vně hranic německých zemí.Donedávna mnohdy a priori uváděný porýnskýpůvod kameninových nádob středověkého stáří,získávaných archeologickými výzkumy ve středníaseverní Evropě, vytvářel zdánlivý obraz o výlučnémpostavení tamních dílen v daném období. Zdezkoumané lokality (zejména Siegburg) s dokladypostupného vývoje specializované výroby kameninyasnálezy výrobků slinutého střepu, datovanými jiždo přelomu 13. a 14. století, patrně představují prvotnímísta, odkud se technologické znalosti šířily.Avšak dlouho byla opomenuta skutečnost, že kořenya rozvoj tzv. druhotných výrobních center, jejichžpočátky bývaly neurčitě kladeny do pozdního středověkuči raného novověku, mohou sahat mnohemhlouběji. Především bývalo upozorňováno na oblastSaska, konkrétně na město Waldenburg, kde bylsvětší či menší mírou pravděpodobnosti hledánpůvod několika skupin nádob, dosud však chybělypřesvědčivé důkazy o tamní středověké produkci.Nedávno byl publikován i předpoklad o vysokémpodílu kameniny zvažovaného saského původuv nálezech z oblastí při pobřeží Baltského moře(Gaimster 1997, 279–281). Velmi podstatné impulsydo diskuse přinesly studie Y. Hoffmanna (např.1997), jenž upozornil mj. na specifickou skupinunádob regionálně vázaných zejména na západníSasko a zařaditelných podle nálezového kontextudo intervalu mezi přelomem první a druhé třetiny14. století a počátkem 15. století. Toto zboží se odsoudobých porýnských výrobkům dosti výrazněodlišuje tvarově i charakterem výzdoby. Nejčastějise vyskytují džbány s plochou podstavou a kónickýmči projmutým tělem zdobeným pásy radýlkovévýzdoby a nálepy v podobě ostružin nebo schematizovanýchobličejů (nádoby ale mohou být i zcelabez výzdoby). Tušenou provenienci nově, údajněbezpečně potvrzují závěry T. Schifera, jenž přesnělokalizoval zdroj hlíny užité k výrobě těchto nádobdo katastru vesnice Frohnsdorf, vzdálené 8 km odWaldenburgu. Patrně mnohem závažnější je, že tentýžvýsledek vykazují i rozbory celé řady dalšíchskupin kameninových nádob (a to v mnohem většímpočtu něž se dosud dávalo do spojitosti s Waldenburgem),které tedy s vysokou mírou pravděpodobnostipatří jednomu výrobnímu centru. Analýzy bylyprováděny na větším počtu nálezů nejen ze Saska,ale např. i z Estonska. Příspěvek přírodovědnýchdisciplín je při této klasifikaci v současné době častonezastupitelný, neboť vydělení podstatné částitakto identifikovaných skupin by na základě morfologickýcha typologických znaků zřejmě nebylomožné či bylo jen nejisté. Dané konstatování platízejména v souvislosti s masovou produkcí nezdobenéhozboží pozdního středověku, pro které je příznačnývysoký stupeň standardizace. Určení původupodle stylových kritérií by bylo mnohdy zřejměobtížné i v případě, kdybychom měli k dispozicisrovnávací materiál z ještě nenalezených dílenskýchareálů či hald výrobního odpadu z Waldenburgu nebojeho okolí. Zarážející je skutečnost, že zde tzv.střepiště dosud nebyla registrována. Naopak v Porýníči v Dolním Sasku jsou právě haldy defektníchvýrobků v podobě rozměrných terénních útvarůnápadnými indikátory míst produkce kameniny.Otvarové a typologické šíři waldenburgskékameniny poskytují zevrubnou představu kapitolyD. Scheidemantela. Systematicky uspořádaný výčeta charakteristika jednotlivých skupin zahrnují produkciod 14. do poloviny 16. století. Výrazný zlomv morfologickém rejstříku je kladen do počátku15. století, kdy mizí výše zmíněné specifické zbožízdobené radýlkem a objevují se výrobky tvarověpřesně napodobující produkci porýnských dílen.Nastupují např. štíhlé konvice/džbány s vysokýmihrdly, jejichž těla jsou často profilována svislýmzprohýbáním (tzv. Jakobakannen), masově byly vyráběnyi nízké poháry s široce nálevkovitě rozevřenýmihrdly a nezdobené džbány na nožkách s výrazněbaňatými či vejčitými těly. K příznačným znakůmtěchto skupin nádob patří promačkávaná páska lemujícípodstavu (tzv. Wellenfuß) a více či méně výraznévývalky (někdy i rýhy) na vnějším i vnitřnímpovrchu střepu. Ve waldenburgských dílnách bylytéž zhotovovány tvarově specifické džbány, jejichžnápadným rysem je výzdoba v podobě plastických,silně stylizovaných vousatých obličejů, umístěnýchna hrdlech. K pozoruhodným tvarům patří nádobyna vysokých prořezávaných nožkách, jejichž tělabyla kompletně pokryta bodlinovými nálepy. Tytonádoby zřejmě představovaly nákladnější sortiment,jehož hodnota pravděpodobně několikanásobněpřevyšovala cenová měřítka masově produkovanéhonezdobeného zboží. Esteticky působivější je již jenkamenina tzv. Falkeho skupiny, reprezentovanánádhernými džbány či poháry, plošně zdobenýmišachovnicově rozmístěnými kolky a řemeslně dokonalezvládnutými plastikami obličejů. Výrobatěchto vrcholných ukázek produkce pozdně středověkékameniny byla nedávno přisouzena dílnám