Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 377vymezení nepokouší. Přesto ale předpokládáme, že specializace dosáhla na pomyslné škále mezivýrobou jen pro vlastní potřebu a mezi plnou profesionalizací vysoké míry. Určení sociální úrovněhrnčířské komunity nebylo možné, jediný zlomek dutého skla k tomu nepostačuje.Hrnčířské pracoviště u Einbecku patří mezi hodnotné archeologické lokality z počátku vrcholnéhostředověku, které představují významný komparativní protějšek pro území s nekvalitním stavempoznání nezemědělské výroby. I když srovnávací možnosti pro naše prostředí nelze přeceňovat (časoprostorovésouvislosti a snad i odlišná technologická tradice tvoří nepominutelná omezení), představujíjeden z pohledů, který naší roztříštěnou pramennou základnu stmeluje do smysluplnějšího obrazu.Značný rozsah produkce, užívání pokročilých technických zařízení a zaměření odbytu plných80–90 let na větší sídliště vybavené trhem nás nenechává na pochybách, že se u Einbecku setkávámes rozvinutou výrobou. Přesto nedosáhla úrovně plně specializovaného městského řemesla. I tato rovinaje podnětná pro posuzování našich hrnčířských dílen z přelomu raného a vrcholného středověku.Ladislav VaradzinLiteraturaBialeková, D. ed. 1989: Pramene k dejinám osídlenia Slovenska z konca 5. až z 13. storočia I–II. Nitra.Gabriel, F. 1979: Počátky hrnčířství v České Lípě, Archaeologia historica 4, 257–265.— 1982: Pottery workshops at the town of Česká-Lípa, Bohemia, in: X e congrès international des sciencespréhistoriques et protohistoriques, Mexico 1981, Prague – Brno, 195–197.Goš, V. 1973: Slovanská osada v Mohelnici, Archeologické rozhledy 25, 371–379.Heege, A. – Erlacher, A. 2002: Töpferöfen des 12. und frühen 13. Jahrhunderts aus Einbeck, Niedersachsen,in: R. Röber Hrsg., Mittelalterliche Öfen und Feuerungsanlagen, Stuttgart, 165–183.Hołubowicz, W. 1950: Garncarstwo wiejskie zachodnich terenów Białorusi. Toruń.Janssen, W. 1987: Der technische Wandel der Töpferöfen von der Karolongerzeit zum Hochmittelalter, dargestelltanhand rheinischer Beispiele, in: J. Chapelot – H. Galinié – J. Pilet-Lumière eds., La céramique(V e – XIX e s.), Caen, 107–119.Kwapieniowa, M. 1983: Nożyki garncarskie, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej 31, 153–161.Richter, M. 1967: Hrnčířské pece v Kostelci nad Orlicí, Archeologické rozhledy 19, 500–510.— 1969: Výzkum v Sezimově Ústí v l. 1966–1968, Archeologické rozhledy 21, 768–782.Rzeźnik, P. 1995: Ceramika naczyniowa z Ostrowa Tumskiego we Wrocławiu w X–XI wieku. Poznań.Smetánka, Z. 1967: Nejstarší hrnčířské čepele v Čechách, Český lid 54, 106–108.Snášil, R. 1983: Přínos archeologických dokladů specializovaných řemesel pro poznání ekonomiky Uherskohradišťskaza feudalismu, Archaeologia historica 8, 95–107.Stephan, H.-G. 1991: Zur mittelalterlichen Töpferei im Weser- und Leinebergland (800–1500). Aspekte vonHandwerksgeschichte, Handel und Technologie, in: H. Lüdtke – R. Vossen Hrsg., Töpferei- und Keramikforschung2, Bonn, 219–248.Vlkolinská, I. 1996: Die Grabverbände mit der Keramik des 9.–10. Jh. aus dem Gebiet der Slowakei aufgrundgeographisch-chronologischer Analysen, in: D. Bialeková – J. Zábojník Hrsg., Ethnische und kulturelleVerhältnisse an der mittleren Donau vom 6. bis zum 11. Jahrhundert, Bratislava, 313–332.— 2002: Pece z lokality Nitra, poloha Lupka, Študijné zvesti 35, 229–245.Weiser, B. 2003: Töpferöfen von 500 bis 1500 n. Chr. im deutschsprachigen Raum und in angrenzendenGebieten. Bonn.