Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 243Obr. 2. Detekované haploskupinya jejich celkové procentuálnízastoupení. – Fig. 2. Detectedhaplogroups and their overallpercentage occurrences.DiskuseV České republice se tedy vyskytují především haploskupiny R1a, R1b a I, k jejichž genetickédiverzifikaci (vzniku) došlo již v období paleolitu. To znamená, že muži, kteří náležík jedné z těchto tří haploskupin, odvozují svůj biologický původ v otcovské linii od lovecko-sběračskýchpopulací. Celkové zastoupení těchto haploskupin v testovaném souboručinilo 80,6 %. Lze tedy předpokládat, že přibližně 4/5 dnešních obyvatel Čech a Moravyby nalezly své prapředky v mužské linii někde v období mladého či pozdního paleolitu.Ačkoli molekulární (biologické) datování jednotlivých haploskupin zasahuje do paleolitu,nelze tyto časové údaje týkající se demografických expanzí ztotožňovat s dobou jejichgeografického rozšíření, tedy migrací jejich nositelů. Hlavní migrace, která nejvíce zasáhlado genofondu Evropanů, proběhla podle řady autorů v neolitu, a mohla být hnací silou prorozšíření i těch haploskupin/haplotypů, jejichž počátky jsou mnohem starší (Chikhi et al.1998). Je zřejmé, že neolitická migrace ovlivnila zvláště distribuci takových haploskupin,které dodnes v Evropě vykazují geografický gradient ve směru osy orientované od jihovýchoduna severozápad. Naopak minimální dopad této migrační události na rozšíření paleolitickýchhaploskupin lze předpokládat u takových haploskupin, které nejsou charakterizoványkonkrétním gradientem ve smyslu svého výskytu, anebo těch, jejichž frekvenčnízastoupení sleduje odlišný směr.Oblastí, kde haploskupina I zhruba před 24 000 lety vznikla (diverzifikovala) a odkudpočala s ústupem posledního zalednění její expanze, je jižní Evropa, resp. severozápadníčást Balkánského poloostrova a jižní Francie (Rootsi et al. 2004). Muži nesoucí haploskupinuI mají tedy své genealogické kořeny ve skupinách lovců-sběračů, které se běhemoteplení účastnily rekolonizace směřující z balkánského refugia na sever. V ČR byla tatohaploskupina detekována s frekvencí 20,6 %.Haploskupina R bývá považována za starobylý euroasijský marker, a tak spojuje svouhistorii na evropském kontinentě s příchodem člověka moderní anatomie přibližně před40 000 až 35 000 lety. Někteří autoři ji pokládají také za ukazatel rozšíření nejstarší mlado-