350·EDO – UNGER: Mal˘ poklad z 12. století …Obr. 6. Přibice, Pod vinohrady. Mladohradištní keramika. 7 – objekt 9; 8 – objekt 21; 3, 4, 9 – objekt 23;6 – objekt 25; 1, 2, 5 – objekt 33. Kresba J. Kala. – Abb. 6. Přibice, Pod vinohrady. JungburgwallzeitlicheKeramik. 7 – Objekt 9; 8 – Objekt 21; 3, 4, 9 – Objekt 23; 6 – Objekt 25; 1, 2, 5 – Objekt 33.půdorysem měl vzhledem k absenci otopného zařízení nejspíš hospodářskou funkci. Pec s předpecní jámou (44)využívající terénní hranu na okraji částečně zaneseného příkopu římského tábora je vysunutá za linii ohrazeníusedlosti a patří k typu volně stojících pecí na pečení, které známe z mnoha soudobých sídlišť, např. i z nedalekélokality u Smolína (Unger 1995, 122). K výbavě bořanovické usedlosti patřily pravděpodobně dvě zásobnicovéjámy (23, 46) sloužící k uskladnění obilí. Obě jámy přes svoji rozdílnou hloubku odpovídají objektůmzřizovaným k tomuto účelu na jiných časově odpovídajících sídlištích (Nekuda 2000, 97–107). Podle nálezů kovářskéstrusky byla na sídlišti v činnosti i kovárna. Ohrazení čtvercového nebo obdélníkového areálu usedlostije na zaniklých Mstěnicích doloženo řadami kůlů (Nekuda 2000, obr. 196, 210), takže i soustavu kůlových jamekzjištěných v zaniklých Bořanovicích můžeme považovat za zbytky ohrazení západního rohu mladohradištníusedlosti, patrně na způsob tzv. polského plotu.Vseverozápadním koutu zkoumané plochy (obr. 3) se nachází seskupení objektů datovatelných podle nalezenékeramiky do vrcholného středověku (13.–14. stol.). Zvláštní postavení měl rozsáhlý objekt (9) s obdélným
<strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> LVIII–<strong>2006</strong> 351půdorysem a vstupním koridorem na kratší straně. Dále k tomuto seskupení patří objekty (1, 2) na obdélném půdorysua kůlová jamka (4). Zdá se, že při výzkumu se podařilo odkrýt části dvou chronologicky odlišných uskupení(usedlostí, dvorců), které se však zřejmě respektovaly, takže časový odstup mezi nimi nemohl být veliký(12. a 13. stol.).Zvláštní postavení místa, kde byl nalezen drobný poklad z 12. stol., je doloženo i pro pozdějšíobdobí. Opevnění typu motte vzniklo s velkou pravděpodobností během husitských válek. K roku1425 je u nedalekých Šumic, ve vzdálenosti pouhých 7 km, doložen tábor protihusitských jednotek.Nevelký plošný rozsah motte a také malé množství drobných nálezů, které se vážou k době její existence,poskytují oporu pro konstatování, že tato jednoduchá pevnostní architektura sloužila po krátkýčas, snad pouze jedinou sezónu, a že její posádka v tomto strážním stanovišti chránila brod přesřeku Jihlavu (Bálek – Unger 1994, 194–195). Obě zmíněné lokality, Přibice i Šumice, spojovala středověkákomunikace východozápadního směru a přes Přibice navíc probíhala trasa vedoucí od Mušovaa Ivaně směrem k severu, k zaniklému sídlu Koválov a dál na Brno (Vermouzek 1987, obr. nas. 214; Bálek – Unger 1994, obr. 6 na s. 196).Determinace terénní konfigurací se podle našeho názoru projevuje i v situování římského táboraPřibice II. Toto opevnění náležející do kategorie plošně nejmenších, jaké známe z jižní Moravy, zabíralozhruba 1 ha. Překvapující je, že zde sídlící posádka nemohla opticky kontrolovat terén směremk východu, kde se zvedal až do výše 20 m svah terasy. Jasná je vazba na okraj inundace a předpokládanýprůběh koryta řeky Jihlavy. Tímto směrem ale výhled nutně znemožňoval nivní les. Prozřízení tábora v takovém místě lze najít jediné vysvětlení – měl kontrolovat pohyb po komunikaci,která v tomto místě překračovala říční tok. Posádka římského tábora, jenž existoval nejspíš pouzepo dobu jediné sezóny, naplňovala zadání v rámci předem připravené koncepce válečného tažení,pravděpodobně v době markomanských válek. Mohla poskytovat ochranu jiným vojenským jednotkámpři jejich přemisťování, nebo zajišťovala bezpečnost zásobovacích tras v týlu armád operujícíchv hloubi barbarika (Bálek – Droberjar – Šedo 1994, 68).Zřízení vojenského tábora v době římské, výstavba středověkého opevnění v 15. stol. a s velkoupravděpodobností také uložení pokladu stříbrných předmětů v 12. stol. zřejmě reprezentují stopy jednánílidí ve výjimečných situacích, v průběhu válečných konfliktů. V námi sledovaném místě, kterése zřejmě vyznačovalo zvláštní geografickou dispozicí, bylo možno tyto aktivity sledovat prostřednictvímarcheologického výzkumu.LiteraturaBálek, M. – Droberjar, E. – Šedo, O. 1993: Die Entdeckung von römischen Marschlagern bei Mušov undPřibice (Bez. Břeclav). In: Přehled výzkumů 1991, Brno, 61–64.Bálek, M. – Unger, J. 1994: Motte z počátku 15. stol. v zaniklé vsi Bořanovice u Přibic, okr. Břeclav, Archaeologiahistorica 19, 191–197.Bálek, M. – Unger, J. – Šedo, O. 1996: Výzkum v polykulturní lokalitě v poloze Pod vinohrady v Přibicích(okr. Břeclav). In: Přehled výzkumů 1992, Brno, 91–92.Hanuliak, M. 1997: Možnosti a problémy výskumu šperkov z 10.–13. storočia, Archaeologia historica 22,275–286.Hanuliak, M. – Rejholcová, M. 1999: Pohrebisko v Čakajovciach (9.–12. storočie). Bratislava.Hrubý, V. 1960: Raně středověké poklady šperků na Moravě, Časopis Moravského musea – Acta MuseiMoraviae 45, 83–106.Klápště, J. 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách, <strong>Archeologické</strong><strong>rozhledy</strong> 51, 774–808.Měřínský, Z. 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo, <strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> 32, 36–46.Nekuda, V. 2000: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště. Brno.Ruttkay, A. 1997: <strong>Archeologický</strong> výskum kostola sv. Michala v Nitre, časť Dražovce a v jeho okolí – informáciao výsledkoch, Archaeologia historica 22, 9–19.Šikulová, V. 1959: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní, Pravěk východní Moravy I, 88–162.