Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 323misám symbolické archeologie. Na polích hledají jen málokdy, neboť nálezy z nich bývají orboua hnojením silně poškozeny. Mnoho nálezů ovšem získávají čirou náhodou, v místech, kde je málokdopředpokládá a kam vyrazí z nedostatku času jen na mrcas. Zatímco nálezy a naleziště prvé skupinybychom měli očekávat a vyhledávat i my archeologové, náhodně získané nálezy pro nás zůstanouz časových důvodů asi navždy nedostupné. „Volné“ prospekci se totiž z archeologů patrně nevěnujenikdo. Využívání detektorů kovů archeology je buď nedostatečné, nebo se o nich příliš nemluví. Přitompřístroje GPS umožňují přesné zaměření místa nálezu a jeho vyzvednutí odborníkem zaručujei poznání nálezových okolností alespoň v tom smyslu, zda artefakt pochází z objektu, sídlištní vrstvy,nebo ornice. Projekty, jejichž cílem je „vysbírat“ kovové artefakty z ohrožených nalezišť, tedy považujiza užitečné a smysluplné. Neučiníme-li tak my, učiní tak jiní, s katastrofálními důsledky pro vědu.Zvláštní pravidla ovšem musejí platit pro spolupráci s detektoráři, resp. přebírání nálezů od nich.Rozum mi napovídá, že radikální přístup navrhovaný S. Venclem (2000) – totiž nejednat a nespolupracovats nimi – je etický. Na druhé straně ovšem při jeho striktním dodržování ztratíme i to málo,co se nám dostává do rukou. Jestliže církev již ve 13. století pochopila, že mezi ráj a peklo je vhodnévložit očistec, pak ani my bychom neměli detektoráře šmahem zatracovat, ale vyhledávat a preferovatty, kteří jsou ochotni nám nálezy předávat. Přitom by měla platit již publikovaná pravidla (Vencl2000, 437): totiž požadovat jejich přesnou lokalizaci, uvalit informační embargo na výzkumy s mimořádnýminálezy po dobu terénních prací, neuvádět lokalizaci významných a ještě neprozkoumanýchobjektů zjištěných nedestruktivním výzkumem (zejména leteckou prospekcí – srov. Vencl 1996)a odmítat určení a datování nám pouze „předvedených“ nálezů, neboť tak zvyšujeme jejich tržní cenua nálezce i celou komunitu povzbuzujeme k větší aktivitě. Vzhledem k obtížné vymahatelnosti právav této zemi považuji (bohužel) v tomto odstavci uvedený přístup za reálný a alespoň částečně efektivní.LiteraturaSmrž, Z. – Blažek, J. 2002: Nález bronzových srpů z hory Kletečná (706 m n. m.) v Českém středohoří. K votivnímnálezům z vrcholků kopců a hor, Archeologické rozhledy 54, 791–812.Vencl, S. 1996: Poznámka na okraj nových objevů v letecké archeologii, Archeologické rozhledy 48, 251–252.— 2000: Archeologie a etika, Archeologické rozhledy 52, 428–441.ZDENĚK SMRŽ, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, Žižkova 835, CZ-434 01 Mostsmrz@uappmost.czDetektory kovu v archeologiiMartin KunaÚvodPoužívání (či spíše zneužívání) detektorů kovů se stalo v posledních dvaceti letech jedním z nejvážnějšíchproblémů ochrany archeologického dědictví. Stalo se tak nikoliv činností samotných archeologů,ale v důsledku aktivit, které s archeologickým výzkumem nemají nic společného a kterélze definovat v rozmezí od nezodpovědné zájmové činnosti po kriminální čin. Profesionální archeologieje v současné době konsternována rozsahem tohoto problému a těžko hledá východiska. Přitomje zřejmé, že nějaká odpověď by měla přijít rychle, protože škody, které nelegální použití detektorůkovů archeologickému dědictví průběžně působí, jsou obrovské, a to zejména pokud si uvědomíme,