Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 399a 2000 ve východní části náměstí Nowy Targ a přilehlýchulicích Piaskowa a św. Katarzyny. Šlo o sériidílčích ploch a sond v komunikacích na okrajíchparcel a výjimečně i v jejich hloubi (ulice św. Katarzyny).Úvodní studie Andrzeje Traczyka, „GeomorfologiaStarego Miasta we Wrocławiu w rejonieplacu Nowy Targ“ (s. 9–17) je zasvěcena geologickýmpoměrům, vyhodnoceným na základě archeologickýchvýzkumů i geologických vrtů. Jde o inundačníúzemí, jižně vymezené kvartérní terasou Odry.Přitom středověká úroveň spodní vody byla ve zkoumanémprostoru asi o 2 m níže než dnes. Vzrůst hladinyspodních vod vedl ke zvyšování terénu. Zjevněnešlo o nejvhodnější polohu pro tržiště, rozhodlapatrně blízkost přechodu přes Odru.Jerzy Niegoda ve statích „Układ stratygraficzny“(s. 18–68) a „Zmiany w zagospodarowaniu przestrzeniw rejonie placu Nowy Targ w XII–XIV w“(s. 69–84) zpracoval stratigrafické poměry lokality,přičemž nechal nahlédnout do „terénní kuchyně“výzkumného týmu. Nepochybným kladem je zvolenáforma plošného výzkumu v trasách inženýrskýchsítí, jakož i velké množství získaných dendrodat, cožumožnily dobře dochované dřevěné prvky. Potvrdilase nutnost odebírat více vzorků z téže konstrukce– takřka každá obsahovala druhotně užitá, někdypodstatně starší dřeva. Způsob prezentace nálezovýchsituací však vzbuzuje určité rozpaky. Text ječleněn podle jednotlivých ploch a sond. Popis číslovanýchstratigrafických jednotek v rámci každé plochydoprovázejí příslušné ilustrace, hlavně řezya dílčí plány; celkové plány členěné dle hlavních fázíobsahuje vložená příloha (4 složené listy, až najeden potištěné oboustranně). Pojetí stratigrafickýchjednotek nezapře ovlivnění formulářovou archeologií,zjevně jde však o příklad nedůsledné regionálníaplikace s některými odchylkami od standardu. Předevšímnesou výkopy a jejich výplně společné číslo;v případě složitějších struktur numerace prozrazujeinterpretační ovlivnění již od počátku terénního výzkumu.Tak vodorovné dřevěné stavební prvky nesoučíslo „objektu“ lomené číslem pořadovým, prosvislá dřeva však byla vyčleněna samostatná číselnářada tvořená římskými číslicemi. Vůbec nejsou čísloványzděné konstrukce. Pořadí stratigrafickýchjednotek určuje sled od nejstarší po nejmladší, kterénahrazuje standardní Harrisovu matici (vývojovýdiagram). Tato forma prezentace ztěžuje vyhledáváníkonkrétní stratigrafické jednotky. Domnívámse, že klasický postup, tedy matice tvořená důsledněčíselně označenými stratigrafickými jednotkami,rozčleněná na fáze a doprovázená komentářema (převážně) stručnou charakteristikou jednotlivýchstratigrafických jednotek, by měla být přijata jakostandard analýzy stratifikované nálezové situace.J. Niegodou užitý způsob analýzy vztahů stratigrafickýchjednotek čtenáři zcela neobjasňuje způsob,jakým dospěl ke konečnému rozfázování stratifikace,navíc ve vzájemně nepropojených výkopech;ztěžuje také orientaci v obrazové dokumentaci.Středověké osídlení, jehož počátky se kladou nazákladě dendrodat do posledního desetiletí 12. stol.,lze sledovat plynule až do 2. poloviny 14. století.J. Niegoda je rozčlenil do 8 horizontů, z nichž prvníčtyři jsou předlokační. Z hlediska prostorovéhočlenění, šlo zpočátku o dvě „zagrody“, tedy jakési„protoparcely“ oddělené ploty, které se ve třetímhorizontu sjednocují. O charakteru obytných objektůprvních tří horizontů se podařilo zjistit málo; patrněšlo o povrchové stavby alespoň zčásti sloupové.Doložena je kovozpracující výroba. Nápadnou změnupřinesl čtvrtý horizont s počátky nedlouho předr. 1220, kdy se na pozemku o šířce více než 20 mobjevují dva domy s vydřevenými sklepy, doprovázenédalšími objekty – povrchovými ohništi, jámami,a zejména studnou. Skutečnost, že již před vlastnílokací pronikají do zástavby nové, „kolonizační“prvky, si zaslouží zvláštní pozornost. 5. a 6. horizontjiž přinášejí úplnou restrukturalizaci prostoru. Starázástavba je někdy na konci 20. let 13. stol. planýrována;lokátoři vytyčují šachovnicové schéma komunikací,na východní straně tržiště se objevují podsklepenédomy se sloupkovou konstrukcí stěn.V ploše I byly odlišeny dvě parcely oddělené ploty,v jejichž čele stály podsklepené dřevěné domy sestěnami sloupové konstrukce doplněné základovýmiprahy. Ulice a náměstí byly vydřeveny. Zástavbabyla podle autorů zničena mongolským nájezdemr. 1241. Následný, 7. horizont představuje obnoveníosídlení se stejným prostorovým členěním a dřevěnouzástavbou, a to r. 1251 či krátce poté. Poslední,8. horizont přinesl další radikální změnu – na místělikvidované zástavby bylo rozšířeno náměstí NowyTarg. V jeho východní části byla odkryta dřevěnástavba postavená po r. 1306. Autor přehledně vyhodnotili výsledky dalších odkryvů na území StaréhoMěsta. V období 2. pol. 12. – 13. stol. lze odlišit čtyřivýrazné fáze osídlení, přičemž lokaci lze připsatknížeti Jindřichu Bradatému. Konstatuje se odlišnostparcelačního modulu proti druhému dobře prozkoumanémunáměstí – Rynku. Revize dosavadníchpramenů také umožnila vyloučit existenci dřevozemníhoopevnění z 12. století. Je zjevné, že prvotnílokační město je třeba hledat právě zde, ve východníčásti Starého Města.Piotr Janczewski, „Urządzenia wodno sanitarnewe wschodniej części Starego Miasta we Wrocławiu“(s. 85–96), vyhodnotil problematiku zásobová-