Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

394Nové publikacezorganických materiálů (Bar-Adon 1980), umožňujícív některých případech i přes špatné zachováníporovnání s nálezovým celkem z „Jeskyně válečníka“.Také v této oblasti byly kolem roku 2000 zahájenyrevizní výzkumy.„Jeskyně válečníka“ leží ve svahu Wadi el-Makkukh6 km sz. od Jericha v údolí Jordánu. Vchod senachází 3 m vysoko ve skalní stěně při úpatí zhruba40 m vysokého útesu; jeskyně má však na rozdíl odokolních dutin relativně dobrý přístup. Jeskynníchodba je 13,5 m dlouhá, nejvýše 2 m široká a jejívýška se od stoupajícího vchodu snižuje, takžev zadní části již neumožňuje vzpřímený pohyb člověka.Na povrchu přibližně 50 cm mocných sedimentůbylo detektorem kovů objeveno několik mincíhasmoneovského krále Antigona (40–37 BC),které souvisely s krátkým obdobím odboje Antigonovýchpřívrženců proti prořímskému Herodovi,kdy jeskyně v okolí Jericha sloužily jako základny„guerillové“ války a současně jako refugia obyvatelJericha. Následná sonda zachytila vyplétanou rohožs dobře zachovalým pohřbem a výbavou a o 10 cmníž pozůstatky druhého, staršího chalkolitickéhopohřbu. Při odkrytí hrobu byly kosti bez dokumentovánívyjmuty z textilií, aniž byl zjišťován jejichvzájemný vztah a způsob zabalení těla zemřelého.K nálezové situaci bohužel chybí jakákoliv bližšídokumentace, která by přiblížila jak vzájemnouprostorovou souvislost obou pohřbů, tak jejich přesnějšílokalizování v rámci „vnitřní“ části jeskyně.Zakresleno není dokonce ani rozmístění předmětůpohřební výbavy. Zdá se, že dokumentace nebylapořízena, neboť autoři výzkumu (Barshad – Shaked2002) bližší stratigrafické a nálezové okolnosti nepublikovaliani později u dalších lokalit jimi zkoumanéhosektoru. Zpracování nálezů se ujala TamarSchick s týmem specialistů. Jejich příspěvky jsouv publikaci řazeny do samostatných kapitol.Ze staršího pohřbu zůstaly dochovány pouzeskrovné zbytky rohože a na ní zub se dvěma kostmidítěte (stáří 9–11 let). K jeho výbavě pravděpodobněpůvodně patřil také pás látky, nalezený v blízkémvýklenku, který tam byl přemístěn buď při odstraněnístaršího pohřbu, nebo při uložení druhého,mladšího. Celkem tři radiokarbonová data z rohožeatextilu stanovila souhlasně stáří tohoto pohřbu dointervalu 4515–4456 cal. BC (kol. 5600 BP). Pozůstatkyproplétaných rohoží – ještě o něco starších –jsou známé i z dalších dvou nedalekých jeskyní(„Jeskyně pokladu“ 5575 ± 90 BP, Amnonova jeskyně6545 ± 60 BP). Pás lněné látky (tzv. bandáž)o šířce kolem 7 cm je dochován v délce 143 cm.Podle Tamary Schick mohl být původně obalenkolem těla dítěte.Mladší pohřeb byl naproti tomu dochován téměřbez porušení, pouze lebka se nacházela asi 40 cmstranou, snad v důsledku působení přírodních činitelů.Tělo zemřelého bylo ve skrčené poloze zavinutodo luxusních textilií a položeno na rohož. Podtělem se nacházely kožené sandály a dlouhý pazourkovýnůž. Na přední části rohože ležel košík a dřevěnámiska, blíže k tělu přelomený luk, šípy a dřevěnáhůl. Prakticky celá pohřební výbava neslastopy červenohnědého barviva, které analýzy ztotožnilys okrem. Radiokarbonová data kladou uloženípohřbu mezi 3912–3777 cal. BC.Analýza výbavy mladšího pohřbu:Textilie (T. Schick, 6–22, analýza barviv Z. C. Koren,100–106): Největší kus představuje nebarvenápokrývka o rozměrech 7 x 2 m tkaná z lněných vláken,do které bylo zabaleno tělo zemřelého. Natřech stranách jsou zbytky třásní a na kratších stranáchozdobné prošívané lemovky. Pro pohřebníúčely byla látka čtyřikrát přeložena a zpevněna sešitím.Celková délka vlákna potřebného k utkanípokrývky je spočítána na 41 300 m. Další dvě textiliebyly objeveny uvnitř velké pokrývky po jejímrozložení. Také druhá látka o rozměrech 140 x 88 cmbyla přinejmenším na dvou stranách opatřena třásněmi.Je mimořádná barvenými vlákny, která vytvářejíokrajový výzdobný pás. Barvení jednotlivýchvláken, na rozdíl od barvení částí již utkaných látek,je v tomto případě zatím nejstarším dokladem tétotechniky. Nejmenší lněná textilie – „šerpa“ – o rozměrech198 x 16/25 cm má na obou koncích třásnědlouhé až 17 cm. Obě látky pravděpodobně souviselys oblečením zemřelého (spodní prádlo a suknice).Podobné oblečení je srovnatelné s egyptskýminálezy, od nichž se však liší velikostí. S výjimkou„šerpy“ nenesou látky stopy výraznějšího opotřebení.Obě větší textilie s vysokou pravděpodobnostípocházejí od stejného výrobce. Kvalita, provedeníi výzdoba látek z pohřební výbavy podle autorkyukazují, že zemřelý patřil k vysoké společenskévrstvě. Zejména výzdobné třásně patřily k symbolůmsvětských i duchovních autorit.Rohož, pletená mísa, šípy, hůl, sandály (T. Schick,23–44): Poškozená rákosová rohož měla původněrozměry přibližně 132 x 140 cm a je pletena keprovouvazbou, na Předním východě běžně používanou.Rohože se často nacházejí v pohřebních kontextecha vzácně jsou doloženy už z raného neolitu. Zbytkyrohoží mohou indikovat chalkolitické pohřby takév jeskyních Nahal Mishmar. – Mísa kónického tvaruo výšce 20 cm a šířce 46 cm je vyrobena ze dvoumateriálů. Stěny vznikly pospojováním horizontálníchsvazků rostlinných lodyh a k nim bylo přišitodno z kůže, podle chlupu kozí. Podobné jednodu-