Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

260ZVELEBIL – PETTITT: Contribution of Palaeolithic and Neolithic …• Šíření badegoulienu směrem na východ, snad ve spojitosti s mitochondriálními haploskupinamiH a pra-V.• Významná demická expanze z jihozápadního refugia spojená s magdalénienem a souvisejícís významným efektem zakladatele projevujícím se v mitochondriálních haploskupinách a haploskupináchchromozomu Y (zejména haplotypu R1b), která zasáhla na severovýchod až po Vislua západní Karpaty, tj. poblíž současné česko-slovenské hranice.• Významná demická expanze skupin z východního refugia východokarpatské kultury molodovanusnad spojená s mitochondriálními haploskupinami H a pra-V a s chromozomálním haplotypemM17 (R1a), která zasáhla na západ až po Vislu a západní Karpaty.• Na základě těchto dějů vývoj regionálně odlišných skupin pozdního mladého paleolitu a mezolitu,odrážejících genetické a kulturní dědictví a pokračující rozvoj lesnaté krajiny v holocénu.• Fyzické šíření zemědělců do Egejské oblasti a na jižní Balkán spojené s „nejstarším balkánskýmneolitem“.• Interakce mezi raně neolitickými skupinami a původními lovci–sběrači, jejíž výsledkem byla LnKa její další rozšíření projevující se haplotypem I chromozomu Y.Je zapotřebí zdůraznit, že spojením kulturních tradic pozdního paleolitu a genetických známekšíření populací se nesnažíme naznačit migraci lidí či skupin vědomých si své etnické identity. Tradicemagdalénienu, swiderienu ani epigravettienu nemohou být chápány jako etnické jednotky, a tosamé platí pro kulturu LnK. Sledujeme spíše z kulturního i genetického hlediska pozdně glaciálníšíření mísících se populací, jimž je společný typický genofond a obecná společenská tradice – „způsobdělání věcí“, kterou můžeme v kulturním záznamu archeologicky rozpoznat. Nicméně i přesmíru chronometrické nepřesnosti, zejména v genetických datech, je shoda mezi kulturou a geny pozoruhodnáa poskytuje přesvědčivé svědectví o pozdně glaciálních demografických procesechv Evropě, jež následovaly po zmírnění klimatu po posledním glaciálním maximu. Je čím dál tím jasnější,že právě tato dosídlování vytvořila základy populační struktury moderních Evropanů. Genetikataké poskytuje důkazy pro postupný a stupňovitý přechod k zemědělství v Evropě, do kterého senejprve zapojily skupiny zemědělských přistěhovalců pocházejících původně z Anatolie a Blízkéhovýchodu, severně od balkánské hraniční zóny ale byli jeho nositeli hlavně původní mezolitiční lovci–sběrači(viz také Kráčmarová et al. 2006, 239, 245–247; Chikhi et al. 2002). Další výzkumy byse měly zaměřit na interpretaci těchto údajů vzhledem ke schématům matrilokality a patrilokality.Ty mohou být postiženy pomocí analýz izotopů a stopových prvků lidských kostí, přímých analýzpravěké DNA z těchto vzorků a vznikajících rozdílů mezi zápisem matrilineární mitochondriálníDNA a patrilineární DNA chromozomu Y.Přeložili Sylvie a Petr KvětinoviMAREK ZVELEBIL, Department of Archaeology, University of Sheffield, Northgate House, West Street,Sheffield, S1 4ET, United Kingdom; m.zvelebil@sheffield.ac.ukPAUL PETTITT, Department of Archaeology, University of Sheffield, Northgate House, West Street,Sheffield, S1 4ET, United Kingdom; p.pettitt@sheffield.ac.uk