Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

398Nové publikaceWeitra, ale obsahuje řadu předpokladů, které nelzepodpořit relevantními důkazy. Slabiny komparacevystupují, pokud je podrobena kritice datační oporanejstarší uvažované etapy Dolního hradu Rožmberka,odvozovaná od existence okénka románskéhocharakteru v jižní věži. Způsob osazení ostění,jak autoři upozorňují, však velmi pravděpodobněsvědčí o druhotném užití tesaných článků. Dotčenákamenická práce tedy spíše patří k jedné z mnohavýstražných ukázek limitů datovacích možnostíslohových prvků, jejichž přítomnost bývá mnohdypřímočaře interpretována bez ohledu na příslušnýkontext. Obdobný příklad před časem uvedl J. Anderle(1998), jenž uvažoval o druhotném užití románskéhoportálu ve vstupu do bergfritu hraduVolfštejna. Naopak T. Durdík (1999, 604) pokládalportál za kritérium překvapivě velmi raného datovánívěže do 1. poloviny 13. století. Mladší dobu výstavbynásledně potvrdilo dendrodatum lešeňovéhonosníku vyjmutého ze zdiva věže, zhotovenéhoze stromu skáceného na přelomu let 1261 a 1262(Procházka 2004, 172).P. Holub – D. Merta – M. Peška – A. Zůbek:K vývoji pálené střešní krytiny v Brně (na základěarcheologických nálezů), 251–256. Studie obsahujestručný přehled vrcholně středověkých a raněnovověkých nálezů, mezi nimiž poutají pozornostuváděné doklady ze 13. století, naznačující užitíkvalitní pálené krytiny již v takto brzkém obdobív měšťanském prostředí.R. Krajíc: Výroba keramické střešní krytiny vestředověkém Sezimově Ústí, 257–268. Stručné sděleníposkytuje shrnutí závěrů avizované zevrubnépublikace výzkumu dvou cihlářských hutích, kompletněodkrytých v areálu předměstí Sezimova Ústí,jež zaniklo na samém počátku vypuknutí husitskérevoluce.Z. Syrová – J. Syrový: Krovy jako součást konstrukcedomu ve vernakulární architektuře: příkladyz Alp, 291–306. V alpských zemích se uchovalpočetný soubor středověkých venkovských staveb,z nich nejstarší jsou datovány již do závěru 12. století.Nejen díky těmto objektům, ale i vzhledem kekonzervativní novověké stavebné tradici horskéhoprostředí představuje zdejší architektura jakýsi „depozit“široké škály unikátních archaických konstrukcí.Velmi starobylé zvyklosti se mj. hojně uplatňujípři výstavbě krovových konstrukcích, jejichž komentovanýtypologický výčet předkládá referovanástudie. Zasvěcený výklad se opírá o znalost obsáhlébibliografie a dlouhodobý terénní výzkum, započatýautory již v roce 1991.Ivněkterých jiných evropských regionech přetrvalyarchaické konstrukce krovů do novověkéhoobdobí, a to především jako rezidua ve venkovskéarchitektuře. Pro středoevropské prostředí lze zmínitnapř. sporadicky registrované tzv. roubené klenbyšpýcharů, na nichž spočívají snadno odstranitelnéstřechy. Ve vrcholném středověku, jak dokládajídobové ikonografické prameny české provenience,byly roubené klenby prostupující výrazně do podstřešínaopak běžněji rozšířeny i u obytných staveb(Škabrada 1991).Jan KyptaLiteraturaAnderle, J. 1998: Otázky vztahů mezi stavbamihradů Volfštejna a Valdeku, Archaeologia historica23, 399–408.Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českýchhradů. Praha.Panáček, M. – Radová-Štiková, M. 2003: Stanová střechas vyhlídkovou bání domu čp. 15 Kalich v Litoměřicích,Průzkumy památek X/1, 109–121.Procházka, Z. 2004: Nové letopočty v dějinách hradůPlzeňského kraje. Příspěvek k dendrochronologickémudatování a stavebnímu rozboru zdivahradních zřícenin, in: Dějiny staveb 2003,Plzeň, 144–175.Škabrada, J. 1991: Roubená klenba, in: M. Radová--Štiková – J. Škabrada: Příspěvky k poznánístředověkého stavitelství, Praha, 23–119.Škabrada, J. 2003: Historické konstrukce. Praha.Varhaník, J. 2004: K počátkům hradů Rožmberkaa Českého Krumlova, Průzkumy památek XI/1,53–60.Wschodnia strefa Starego Miasta we Wrocławiuw XII–XIV wieku. Badania na placu NowyTarg. Red. Cesary Buśko. Universytet Wrocławski– Instytut archeologii Wrocław 2005. ISBN83-921090-2-3. 212 str. + 4 volné plánové přílohy.Soubor studií vyhodnocující dosavadní archeologickévýzkumy na náměstí Nowy Targ má zásadnívýznam pro detailní poznání změny, kterou sez tradiční „raně městské“ zástavby stala zástavbainstitucionálního města. Sledovaný prostor lze považovatza klíčový pro řešení otázky vývoje osídlenív areálu lokačního města, neboť zde již od sklonku50. let 20. stol. probíhaly archeologické výzkumy,které prokázaly předlokační osídlení. Navzdoryčetným výzkumům nebylo až do poloviny 90. let20. stol. jisté, zda zde lze hledat i prvotní wrocławskoulokaci provedenou knížetem Jindřichem Bradatýmv závěru 20. či ve 30. letech 13. století.Recenzovaná publikace je v podstatě sborník,vyhodnocující většinu aspektů výzkumu z r. 1999