Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVIII–2006 221Druh zvířete/druh kostimamut kůň velký sob vlk liškasrstnatý sprašový savec polární obecný polárnízajícspodní čelisti 1zuby 31 2 7 9obratle 1 1žebra 1 12 7pažní kosti, distální části 1loketní kosti, proximální části 1vřetenní kosti, proximální části 2zápěstní kosti 1prstní články 2 2 1pánve 1stehenní kosti, proximální části 1zánártní kosti 1nártní kosti, proximální části 2metapodia, distální části 1fragmenty dlouhých kostí 4 162 3 3 1neidentifikovatelné kosti 678Tab. 1. Jarošov-Podvršťa. Osteologický materiál ze střední vrstvy.kulturní vrstvou a mezivrstvou vykazovalo nejvyšší hodnoty magnetické susceptibility(až ~24.10 -8 m 3 .kg -1 ). Tyto vysoké hodnoty končí v organikou bohaté poloze mezivrstvya rychle klesají do nadložních vrstev (obr. 7). Celé koluviální souvrství je obecně nevápniténebo jen málo vápnité, ale občas se zde vyskytují bělavé vápnité záteky z nadložníchspraší.Koluviální souvrství je ukončeno ~10 cm mocnou erozně začínající vrstvou planárnězvrstvených až laminovaných geliflukčně resedimentovaných spraší s velmi hojnými vápnitýmikonkrecemi, které označujeme za střední vrstvu. Zde začínají vyšší hodnoty obsahukarbonátů (obr. 7). Uhlíky ze střední vrstvy byly datovány na 26 350 ± 140 14 C let BP(GrA-30008), po kalibraci to odpovídá stáří 31 020 ± 120 let BP. Tyto geliflukčně resedimentovanéspraše vykazují nejnižší hodnoty magnetické susceptibility (11–12.10 -8 m 3 .kg -1 ),což již ukazuje na sedimentaci v naprosto odlišných klimatických podmínkách. Tato vrstvavykazuje známky resedimentace z oblasti výše po svahu. Vrstva svahově resedimentovanýchspraší přechází pozvolna do masivní vápnité spraše s občasnými cicváry a konkrecemia místy skvrnami oxidů železa. V poloze Podvršťa je mocnost spraše pouze ~32 cm,v horních částech svahu však dosahuje až 1,5 m (obr. 2). Celkový obsah CaCO 3 ve sprašíchv poloze Jarošov-Podvršťa se pohybuje mezi 5 a 11 %, což odpovídá spíše nižším obsahůmkarbonátů ve srovnání s jinými sprašovými lokalitami na Moravě (Adamová et al. 2002),vzhledem k nevápnitému podloží ale nejsou tyto hodnoty nijak výjimečné. Magnetickásusceptibilita spraší je obvykle nízká (12–15.10 -8 m 3 .kg -1 ), avšak horní část sprašové vrstvybyla zřejmě postsedimentárně ovlivněna iniciální pedogenezí během teplých obdobípozdního glaciálu, předznamenávajících nástup holocénu s tvorbou recentní hnědozeměukončující celý profil.