Archeologické rozhledy 2006 - Archeologický ústav AV ČR

288âIÎMÁ¤: Detektor ano, nebo ne? Archeologie a detektory kovÛProto bych si dovolil předložit k diskusi následující náměty, kterými by se podle mého souduměla naše profesionální komunita zabývat:1. Detektory kovů nepokládat za „nástroj ďáblův“, nýbrž je považovat za běžnou součást archeologickýchnástrojů všech odborných institucí a s jejich používáním seznamovat studenty archeologie jižběhem studia. Běžně používat detektory na systematických i záchranných výzkumech.2. Archeologické instituce disponující detektory kovů by se měly v rámci svých možnosti snažit o preventivnívyzvednutí kovových artefaktů alespoň ve vybraných nejdůležitějších lokalitách, samozřejměs náležitou dokumentací. Podle mého soudu není stále ještě pozdě, a to ani na již tzv. prohledanýchlokalitách. Za úvahu by stálo, zda by případně nebylo vhodné i sdružit kapacity více institucí a vytvořittak pro tyto účely akceschopné týmy.3. Ve volné krajině provádět cílený povrchový sběr archeologických lokalit na obdělávaných polích,v zalesněném prostoru, většinou v areálech hradisek pak získávat kovové artefakty z povrchové vrstvy.Dokumentovat nálezové okolnosti a ve výjimečných případech neváhat eventuálně i se záchranounálezů bez možnosti poznání jejich uložení v širších souvislostech; mějme přitom vždy na zřeteli skutečnost,že nevyzvedneme-li je my, učiní tak jiní.4. Komunikovat s vybranými jedinci z řad archeologických „amatérských hledačů“ či hledačů památekvojenské historie a po jejich „prověření“ vhodnou formou je zaměstnávat a využívat jejich způsobilostpro posílení kapacity preventivního vyzvedávání kovových nálezů.5. Snažit se o získání zvýšené finanční podpory na účely preventivního vyzvedávání archeologickýchkovových artefaktů v lokalitách ohrožených nelegálním používáním detektorů prostřednictvím grantůči posílením fondu na MK ČR na podporu záchrany archeologických památek, či vytvořením novéhofondu, event. i z prostředků krajů.6. Snažit se problém řešit i po stránce legislativní při přípravě event. nového památkového zákona.Preventivní vyzvedávání archeologických nálezů zakotvit do zřizovacích listin Národního památkovéhoústavu a specializovaných ústavů zabývajících se záchranou archeologických památek.7. Za účelem umožnění široké diskuse o této problematice uspořádat formou kulatého stolu jednánízástupců jak archeologických a památkových organizací, tak prodejců detektorů a kriminální policieČR.Zcela se lze ztotožnit s názorem S. Vencla (2000, 435) o tom, že nekontrolovatelná aplikace detektorůkovů znamená dosud archeology nedoceněnou katastrofu, která ochudila, resp. znehodnotila nezjistitelnou,ale zřejmě značnou část nalezišť. Je nutno poznamenat, že stav se nezlepšuje, nýbrž naopakrozsah devastace se stále větší dokonalostí a dostupností detektorů podstatně narůstá. Pro alespoňpřibližný rozsah napáchaných škod samozřejmě postrádáme relevantní údaje. V Bavorsku údajně přes90 % nálezů získaných detektory nebylo ohlášeno a zmizelo v soukromých sbírkách (Zanier 2001, 19),J. Waldhauser (2001, 441) odhadoval, že se podařilo zaregistrovat sotva necelé procento kovových nálezůlaténské kultury v Čechách, které prošly rukama hledačů s detektory. K. Pieta (2001, 783–784)konstatuje, že všech dvacet nově známých opevněných pozdně laténských lokalit z trenčínského regionubylo rozpoznáno díky nálezům soukromých hledačů s detektory. V každém případě je jisté, žemáme informace pouze o malé části takto získaných nálezů. I ta však představuje nejenom kvantitativníobohacení dosavadního fondu, nýbrž především v mnoha případech přináší nové až převratnépohledy na pravěký a časně historický vývoj našeho území. Je možno souhlasit s názorem, že jdemnohdy o jinou úroveň poznání a že nelze dosti dobře srovnávat archeologické lokality s nálezy učiněnýmipřed nástupem užívání detektorů kovů a po něm (Lutovský – Stolz 2001, 576). S určitou nadsázkoulze smutně konstatovat, že archeologové bez detektorů se sami odsuzují do pozic „střepařů“(aniž bych podceňoval vypovídací hodnotu keramiky a současně přeceňoval význam nálezů kovových).Varující je také skutečnost, že v posledních letech jsme zaznamenali dokonce vykrádání archeologickýchnálezů přímo na probíhajících archeologických výzkumech (např. hrobů z doby římskév Modřicích), což patrně svědčí o stále větší aktivitě a agresivitě „hledačů“. V současné době již musímetaké počítat i s dovozem nálezů z jiných zemí, např. z Balkánu, a s jejich dáváním do oběhus označením našich lokalit.