- Page 2 and 3: John Green PAPÍROVÁ MĚSTA
- Page 6 and 7: PROLOG Podle mě se každému stane
- Page 8 and 9: Odmlčela se a já jsem se na ni je
- Page 10 and 11: 1. Nejdelší den mého života za
- Page 12 and 13: encyklopedie zvané Omnislovník. C
- Page 14 and 15: Zasmála se. „Připadáte mi celk
- Page 16 and 17: 2. Otočil jsem se, když jsem sly
- Page 18 and 19: ylo dostat se z toho zatraceného b
- Page 20 and 21: nuda.“ Chtěl jsem podotknout ně
- Page 22 and 23: myslel, že jsem člověk, co by si
- Page 24 and 25: couvali, hodil jsem směrem k němu
- Page 26 and 27: „No dobře,“ kývl jsem. „A z
- Page 28 and 29: 6. Do centra Orlanda turisté nikdy
- Page 30 and 31: sympatický, když jsi sebejistý.
- Page 32 and 33: o tanec další holku, a pak ješt
- Page 34 and 35: že by se Chuck budil. Vyhrábla mi
- Page 36 and 37: Zasmál jsem se, protože se mi ule
- Page 38 and 39: lachtanů, ale nezdálo se, že by
- Page 40 and 41: 9. V 7-Eleven na I-Drive jsme koupi
- Page 42 and 43: 1. Spal jsem asi půl hodiny, když
- Page 44 and 45: co se dělo v mém vesmíru, bylo,
- Page 46 and 47: 2. Margo mizela tak často, že se
- Page 48 and 49: vaše přátelská místní Nemesis
- Page 50 and 51: předklonil a nahlédl do nich spol
- Page 52 and 53: Spiegelmanovi jsou sousedi. Ale až
- Page 54 and 55:
4. Na hlavní vchod ani na garáž
- Page 56 and 57:
„No, děkuju pěkně,“ obrátil
- Page 58 and 59:
5. V pondělí ráno se stalo něco
- Page 60 and 61:
Lacey přikývla. „Jo, ale zas by
- Page 62 and 63:
6. Zaparkovali jsme u nás před do
- Page 64 and 65:
7. V úterý večer, to už byla pr
- Page 66 and 67:
zadku taserem, když to jinak nepů
- Page 68 and 69:
matice, protože to bylo s Benem a
- Page 70 and 71:
9. Obejdeme budovu zezadu a najdeme
- Page 72 and 73:
šedá barva ve zvláštních, krá
- Page 74 and 75:
10. Ben a Radar mě vyložili u mě
- Page 76 and 77:
Ben mi dovolil půjčit si druhý d
- Page 78 and 79:
11. Druhý den ráno ve škole jsem
- Page 80 and 81:
Druhý den ráno jsem se vzbudil br
- Page 82 and 83:
12. Když jsem vjížděl na parkov
- Page 84 and 85:
ylo perfektní místo na spaní -
- Page 86 and 87:
živá. Přivedla mě sem proto, ab
- Page 88 and 89:
tolikrát za minutu říct „jo“
- Page 90 and 91:
A já jsem odpověděl: „Ehm, Lac
- Page 92 and 93:
nejmenší tušení, že ho právě
- Page 94 and 95:
přivřel oči a podrbal se v rozcu
- Page 96 and 97:
15. I když do závěrečných zkou
- Page 98 and 99:
16. Hodiny se vlekly vždycky, ale
- Page 100 and 101:
„A co o tom víte?“ chtěla vě
- Page 102 and 103:
17. Jakmile máma dorazila v pátek
- Page 104 and 105:
„Lidský jazyk je jako wasabi,“
- Page 106 and 107:
V sobotu ráno jsem se vzbudil se s
- Page 108 and 109:
POPELNAHLAVU: Ne, jen učebnice, ú
- Page 110 and 111:
Odložil jsem knihu, lehl jsem si n
- Page 112 and 113:
20. Celou středeční noc a celý
- Page 114 and 115:
méně výsledků, osmdesát dva, s
- Page 116 and 117:
„No dobře.“ Prudce jsem zaboč
- Page 118 and 119:
Hodina první Chvíli trvá, než v
- Page 120 and 121:
„To jsi říkal.“ „Cítím č
- Page 122 and 123:
trochu zmateně, ale souhlasí. Rad
- Page 124 and 125:
peníze domů. Má dvě malé děti
- Page 126 and 127:
do osmi.“ „Tak jo,“ souhlasí
- Page 128 and 129:
zklamaný.“ „Já ji prostě chc
- Page 130 and 131:
sebe, ne tebe,“ řekne. „Věř
- Page 132 and 133:
Lacey se na mě usměje a kývne.
- Page 134 and 135:
„Ta stodola?“ „Jo.“ „Nev
- Page 136 and 137:
někdy o tom, co znamenal tvůj odc
- Page 138 and 139:
Například každý, kdo si Myrnu M
- Page 140 and 141:
takže látka našich džínů se d
- Page 142 and 143:
Nebe je jako monochromatická moder
- Page 144 and 145:
a zavolám ti,“ řekne. „A budu
- Page 146 and 147:
RÁD BYCH PODĚKOVAL: - svým rodi
- Page 148 and 149:
Start PROLOG ČÁST PRVNÍ PROVÁZK