Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
nejmenší tušení, že ho právě urazila.<br />
Pak jsme byli zase nahoře a chystali se odejít. „Bene,“ řekl jsem, „ten pivní meč tu budeš muset<br />
nechat.“<br />
„Jasně,“ prohlásil, a tak jsem popadl konec meče a zatáhl, ale Ben ho odmítal pustit. Už jsem chtěl<br />
na toho ožralu začít řvát, když jsem si uvědomil, že on ten meč pustit nemůže.<br />
Lacey se nevěřícně zasmála. „Bene, ty ses k tomu meči přilepil lepidlem?“<br />
„Ne,“ odpověděl Ben. „Superlepidlem. Aby mi ho nikdo neukradl.“<br />
„Dobrý nápad,“ prohlásila vážně Lacey.<br />
Mně a Lacey se povedlo ulámat všechny plechovky až na tu jednu, která byla přilepená<br />
vteřinovým lepidlem k ruce. Ať jsem tahal, jak jsem chtěl, Benova ruka šla ochable za mnou, jako<br />
by pivo bylo provázek a jeho ruka loutka. Nakonec Lacey prostě řekla: „Musíme jet.“ Tak jsme to<br />
udělali. Nacpali jsme Bena na zadní sedadlo a zapnuli mu pás. Lacey si sedla k němu, protože „radši<br />
dohlídnu, aby ti nepoblil auto nebo se neumlátil tou plechovkou nebo něco“.<br />
Ale byl tak mimo, že Lacey nevadilo o něm mluvit. Když jsem jel po dálnici, řekla: „Není to tak<br />
špatné, když se někdo fakt snaží, nemyslíš? Jako, já vím, že on se snaží až trochu moc, ale co je na<br />
tom tak hrozného? A je milý, nemyslíš?“<br />
„Asi jo,“ řekl jsem. Benovi se hlava kymácela ze strany na stranu, jako by vůbec nebyla připojená<br />
na páteř. Nějak moc milý mi nepřipadal, ale co.<br />
Nejdřív jsem vyložil Lacey na druhém konci Jefferson Park. Když se naklonila k Benovi a dala<br />
mu krátkou pusu na rty, vzpamatoval se natolik, že zamumlal: „Jo.“<br />
Zamířila ke svému domu a zastavila se u mých dveří. „Díky,“ řekla. Jen jsem přikývl.<br />
Jel jsem naší čtvrtí. Nebyla noc a nebylo ráno. Ben vzadu tiše chrápal. Zastavil jsem před jeho<br />
domem, vystoupil, otevřel jsem posuvné dveře minivanu a rozepnul jsem mu pás.<br />
„Je čas jít domů, Beníku.“<br />
Popotáhl, zavrtěl hlavou a pak se probral. Chtěl si promnout oči a s překvapením zjistil, že má na<br />
pravé ruce přilepenou prázdnou plechovku od Milwaukee’s Best Light. Pokusil se sevřít pěst<br />
a plechovku trochu zmáčkl, ale zbavit se jí nedokázal. Asi minutu na ni koukal a pak řekl: „Ta<br />
mrcha drží.“<br />
Vylezl z auta a potácel se po chodníku k domu, a když došel ke dveřím, otočil se a usmál.<br />
Zamával jsem na něj. Pivo mi zamávalo zpátky.
Change language