John-Green---Papírová-města

jsem koukal na obrazovku.
Zdálo se, že jiný závěr ani není možný. I když se v ní všechno zpřetrhalo a i když byla
rozhodnutá, nechtěla zmizet tak úplně beze stopy. A rozhodla se nechat svoje tělo – nechat ho pro
mě – ve stínové verzi naší vlastní čtvrti, kde se zpřetrhaly první její provázky. Říkala, že nechce,
aby její tělo našly nějaké cizí děti – a celkem dávalo smysl, že ze všech lidí, které znala, si jako
nálezce vybrala mě. Pro mě to nebude žádná nová rána. Už jsem to zažil. Měl jsem v tom ohledu
zkušenosti.
Všiml jsem si, že je Radar online, a zrovna jsem mu psal zprávu, když mi od něj naskočil vzkaz.
OMNISLOVNIKAR96: Ahoj.
QZEVZKRISENI: papírová města = pseudočtvrti. Myslím, že chce, abych našel její tělo. Protože
si myslí, že to zvládnu. Protože jsme našli toho mrtvého chlapa, když jsme byli malí.
Poslal jsem mu odkaz.
OMNISLOVNIKAR96: Brzdi. Nech mě mrknout na ten odkaz.
QZEVZKRISENI: OK
OMNISLOVNIKAR96: Hele, nebuď tak morbidní. Nic nevíš jistě. Já myslím, že je nejspíš
v pořádku.
QZEVZKRISENI: Ale nemyslíš.
OMNISLOVNIKAR96: No dobře, nemyslím. Ale jestli je někdo přes všechny tyhle důkazy živý,
tak…
QZEVZKRISENI: No, asi jo. Hele, já si půjdu lehnout. Naši budou za chvíli doma.
Nedokázal jsem se ale uklidnit, a tak jsem z postele zavolal Benovi a vyložil mu svou teorii.
„Hele, ty jsi pěkně morbidní, brácho. Ale jí nic není. Je to všechno nějaká její hra.“
„Ty se tváříš jakoby nic.“
Povzdechl. „No a co? Není to od ní trochu trapas, takhle se předvádět poslední tři týdny školy?
Ty jsi z toho celý bez sebe, a Lacey je z toho celá bez sebe, a za tři dni je ples, no ne? Nemůžeme se
prostě dobře bavit?“
„To myslíš vážně? Může být mrtvá, Bene.“
„Není mrtvá. Říkám, že se předvádí. Vynucuje si pozornost. Hele, já vím, že její rodiče jsou idioti,
jenže ji znají líp než my, nemyslíš? A oni si to myslí taky.“
„Ty se necháš pěkně zblbnout.“
„Hm, když myslíš. Hele, oba máme za sebou dlouhý den. Trochu moc velké drámo. Já se ti ozvu
ASAP, jo?“ Chtěl jsem se mu vysmát za to, že do telefonu používá chatové zkratky, ale neměl jsem
na to dost energie.
Když jsem domluvil s Benem, začal jsem na internetu hledat seznam pseudočtvrtí na Floridě.
Žádný seznam jsem nikde nenašel, ale když jsem dal vyhledat „opuštěné výstavby“ a „Grovepoint
Acres“ a tak podobně, povedlo se mi dát dohromady seznam pěti míst do tří hodin cesty od
Jefferson Park. Vytiskl jsem si mapu centrální Floridy. Připíchl jsem ji na zeď nad stolem a ke
každému z těch pěti míst jsem zapíchl další napínáček. Když jsem se na mapu zahleděl, nenašel jsem
v tom žádnou zákonitost. Byly náhodně rozmístěné mezi vzdálenými kouty města a potrvá mi aspoň
týden je všechny objet. Proč mi nenechala jméno konkrétního místa? Všechny ty děsivé stopy.
Všechny ty náznaky tragédie. Ale žádnémísto. Nic, čeho bych se mohl chytit. Jako bych šplhal po
štěrkové hoře.