Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Nové trendy v technologii obrábění
Výklad
Metrologie v obecném významu je vědní a technická disciplína, která se zabývá všemi poznatky
a činnostmi týkajícími se měření. Cílem metrologie je zabezpečení jednotnosti a správnosti měření
v celosvětovém měřítku. Metrologie zahrnuje veškeré aspekty jak teoretické, tak i praktické ve vztahu
k měřením; bez ohledu na to, jaká je nejistota těchto měření a v jaké oblasti vědy nebo techniky se tato
měření vyskytují.
Význam metrologie roste v souladu se zvyšujícími se požadavky na kvalitu, rozvoj vědy a techniky,
zavádění nových technologií výroby, které vyžadují větší přesnost měření ve všech oblastech
metrologie.
Strojírenská metrologie se zabývá stanovováním hodnot veličin důležitých pro sledování a zajištění
kontroly kvality výrobků ve všech fázích výrobního procesu. Vzhledem k charakteru strojírenské
výroby zde výrazně převažuje měření délek a rovinných úhlů.
q
Základní pojmy
V této části se zaměříme na některé vybrané termíny a jejich definice ve znění terminologické normy,
která odpovídá mezinárodnímu metrologickému slovníku.
Metrologie je věda zabývající se měřením.
Měření je soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny.
Měřicí přístroj, měřidlo - zařízení určené k měření; samotné nebo ve spojení s přídavným zařízením.
Pozn.: Podle české verze jsou termíny "měřicí přístroj" a "měřidlo" považovány za synonyma.
Metoda měření je logický sled po sobě následujících genericky posloupně popsaných činností, které
jsou používány při měřeních. Metody měření lze blíže určit různými způsoby, např. substituční
metoda, diferenciální metoda, nulová metoda.
Postup měření je soubor specificky popsaných činností, které jsou používány při blíže určených
měřeních podle dané metody měření.
Měřená veličina je blíže určená veličina, která je předmětem měření, např. tlak páry daného vzorku
vody při 20 °C. Specifikování měřené veličiny může vyžadovat údaje o dalších veličinách jako je čas,
teplota a tlak.
Hodnota je velikost blíže určené veličiny obecně vyjádřená jako (měřicí) jednotka násobená číselnou
hodnotou, např. délka tyče je 5,34 m; hmotnost tělesa je 0,152 kg. Pozn.: Hodnota veličiny může být
kladná, záporná nebo nulová.
Pravá hodnota je hodnota, která je ve shodě s definicí dané blíže určené veličiny. Pozn.: Jedná se
o hodnotu, která by byla získána naprosto přesným (perfektním) měřením. V podstatě nelze pravé
hodnoty určit.
Konvenčně pravá hodnota je hodnota, která je přisuzována blíže určené veličině a přijatá, jako
hodnota jejíž nejistota je vyhovující pro daný účel.
Přesnost měření je těsnost shody mezi výsledkem měření a pravou hodnotou měřené veličiny.
Přesnost měřicího přístroje je schopnost měřicího přístroje poskytovat výstupní signály blízké pravé
hodnotě. Pozn.:Termín "přesnost" je kvalitativní pojem.
Nejistota měření je parametr přidružený k výsledku měření, který charakterizuje rozptyl hodnot, které
by mohly být důvodně přisuzovány k měřené veličině. Pozn.: Tímto parametrem může být např.
směrodatná odchylka (nebo její daný násobek) nebo polovina šířky intervalu, jehož konfidenční
úroveň je stanovena.
102