Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Současná teorie obrábění
2.2. Teorie vzniku a tvorby třísky
Čas ke studiu: 20 hodin
Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět
• Jak vzniká tříska a jak se tvaruje
• Jak se tvoří tříska u klasického obrábění
• Jak se tvoří tříska u HSC (vysokorychlostního) obrábění
• Určit oblasti deformací
Výklad
Prioritním výstupem jsou parametry obrobené plochy. Při řezání působí obráběcí nástroj na
obrobek a vyvolává v materiálu napětí, proti kterému klade materiál odpor. V důsledku toho se ustálí
pole řezání, které má výrazné charakteristiky stavu napjatosti, teploty a deformace. Proces řezání se
může realizovat jako ortogonální nebo obecné řezání. Jednou z předních progresivní technologií
současnosti je tzv. 3D obrábění. Jedná se o technologicky jednoduché, ale i velmi náročné plochy
prostorově nepravidelných tvarů, které jsou často matematicky obtížně definovatelné. Perspektivní
metoda, která řeší mnohé problémy „klasického třískového obrábění“ zmíněných ploch se nazývá
HSC (High Speed Cutting – „vysokorychlostní obrábění“). Smyslem této progresivní technologie je
snížit cenu výrobku při současném zvýšení jeho kvality.
q
Vstupní charakteristiky procesu třískového obrábění
Při třískovém obrábění je silovým působením řezného nástroje, jehož řezný klín vniká pod povrch
obrobku, odebírána z povrchu obrobku tříska. Její vznik je podmíněn, ale i provázen elastickou a
plastickou deformací povrchu obrobku s jeho zpevněním. Toto předpokládané zpevnění po vyčerpání
plasticity dospěje ke kluzu uvnitř materiálu a následnému vytvoření třísky. Toto se provádí za účelem
dosažení požadovaného tvaru, rozměrů a jakosti vzniknuvšího povrchu součásti. Proces probíhající
v reálném čase a prostředí je ovlivňován a charakterizován celou řadou veličin, které jsou dány před
řezným procesem, určují jeho průběh a popisují jeho výsledek. Vstupními charakteristikami obrábění
jsou vlastnosti soustavy stroj, nástroj, obrobek, z nichž stroj charakterizuje jeho tuhost, která se
v průběhu jeho životnosti opotřebením jeho částí mění.
Nástroj lze definovat materiálem určitých vlastností (pevnost, tepelná vodivost apod.), způsobem
upnutí a v neposlední řadě řeznou geometrií.
Obrobek je definován svými rozměry, fyzikálními vlastnostmi, chemickým složením a tepelným
zpracování, strukturou a způsobem upnutí.
152