Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Současná teorie obrábění
q
Stabilita řezného procesu a tuhost soustavy stroj – nástroj – obrobek
Vliv pracovních podmínek na stabilitu řezného procesu souvisí především s tuhostí systému stroj –
nástroj – obrobek, se směrem řezné síly (síly obrábění) vůči tomuto systému, třením mezi jeho
pohybujícími se členy a třením na stykových plochách břitu řezného nástroje.
Tuhost soustavy stroj – nástroj – obrobek je pro danou soustavu hodnota konstantní. Může se
však měnit způsob deformace. Práce plastických deformací (deformační práce) A d je základní
složkou práce řezání. Do práce A d počítáme tu práci plastických deformací (měrná práce e d = 40 až
80%, pro uhlíkovou ocel asi 55%, pro legovanou ocel 60% a měď 80%), které se aktivně podílejí na
tvorbě třísky. Měrná práce tření e t činí asi 5 až 35% z celkové měrné práce e. Práce pasivní ep je
silně závislá na tloušťce odřezávané vrstvy a p . Při hrubování je její podíl v celkové měrné práci e
zanedbatelný, při obrábění načisto (a p = 0,05 až 0,25 mm) se tento podíl zvětšuje na několik procent a
při jemném obrábění (a p < 0,05 mm)může činit až několik desítek procent. Práce elastických
deformací je obvykle menší než 3% a je závislá na modulu pružnosti obráběného materiálu, a také na
tuhosti soustavy stroj – nástroj – obrobek. Disperzní práce A disp (e disp měrná dispersní práce spojená
s rozdělením materiálu, která úzce souvisí s jeho povrchovou energií) bývá menší než 1%. Jedná se o
práci plastických deformací v primární oblasti OMNO´.
Tuhost soustavy je dána:
j s
F
= ´
∆ y
Např. dle lit. [29] (teze HP) je síla způsobující deformaci obrobku
F +
(2.2.1)
2
2
´ = F z
F
(2.2.2)
y
Označíme-li F y / F z = β
2
z
2
2
( β . Fz
) = Fz
. 1 + β = Fz
. λs
F´
= F +
(2.2.3)
(pro β = 0,4 je λ ≅ 1,08)
Dosazením do rovnice pro tuhost:
j
s
=
λ
s
. c
Fz
. ∆ a
∆ y
xFz
p
.
f
y Fz
(2.2.4)
kde Da p … je nepřesnost polotovaru
Dy … nepřesnost po obrábění (e = Da p /Dy … zpřesnění)
153