Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Současná teorie obrábění
tloušťka materiálu, která se břitem v daném poloměru neodebírá, ale odchází pod břit (viz obr. 2.3.4),
je menší ve srovnání s hodnotou a min .
Pozn.: V důsledku existence určitého poloměru ostří tak dochází k dělení materiálu ne v úrovni
tečny k břitu ve směru řezného pohybu, ale v úrovni odpovídající tloušťce materiálu a min a po
,
vytvoření třísky v úrovni a min
. Způsobuje to stav napjatosti před břitem, kdy se u ostří vytváří tah,
který napomáhá vzniku třísky, tedy dělení materiálu před břitem.
V počátku záběru břitu s obráběným
materiálem je místem prvního dotyku bod
A.
V důsledku plastických deformací
obráběného materiálu se bod největších
napětí posouvá směrem do obráběného
materiálu a přechází tak do bodu B.
Obr. 2.3.4 Zpevňování při obrábění
Část materiálu pod tímto bodem
odchází pod břit, kde se plasticky a
elasticky deformuje a zpevňuje.
V důsledku této deformace, vysoké teploty a strukturních změn zde vznikají různá zbytková
pnutí.
Výsledek zpevnění je též ovlivněn oblastí primární plastické deformace dosahující (jak je
znázorněno kótami l 1 , l 3 na obr. 2.3.4) pod úroveň plochy řezu. Důsledkem elastické deformace pak
dochází k odpružení plochy řezu o tloušťku materiálu l 2. Tyto naznačené skutečnosti významně
ovlivňují funkční vlastnosti osoustružené plochy.
Závislost měrného řezného odporu na rychlosti je obecně nemonotónní. Za předpokladu, že se
nemění mechanické vlastnosti obráběného materiálu s teplotou, a že se netvoří nárůstek, má závislost
klesající charakter (s rostoucí rychlostí měrný řezný odpor klesá). Tento pokles je však menší než u
závislosti měrného řezného odporu na tloušťce odřezávané vrstvy. Změna měrného řezného odporu s
řeznou rychlostí též souvisí se změnou velikosti oblasti primární plastické deformace s řeznou
rychlostí. Tvoří-li se zaoblený nárůstek, dochází naopak ke zvětšení měrného řezného odporu v
důsledku rozšíření oblasti primární plastické deformace. Tloušťka odřezávané vrstvy ovlivňuje
hodnotu měrného řezného odporu jen velmi málo.
Výpočet síly obrábění obvykle provádíme pomocí jejich složek. Z praktického hlediska je
nejvýznamnější řezná složka F c , kterou také určujeme nejčastěji. Někdy může být významná pasivní
složka F p , ale i posuvová F f . V případě této disertační práce jsou složky F p a F f zcela bezvýznamné,
a to z důvodu tvaru a hmotnosti obráběných kovacích zápustek.
Metodika výpočtu síly obrábění, resp. jejich složek se v praxi určuje jedním ze tří
následujících způsobů:
a) Pomocí měrného řezného odporu a průřezu třísky určujeme řeznou složku
F c = p . S . (2.3.7)
167