04.04.2014 Views

Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Nové trendy v technologii obrábění<br />

Výpočty síly obrábění jsou u různých technologií obrábění odlišné. Většina jich však vychází z<br />

geometrie průřezu odřezávané vrstvy. Níže uvedené vztahy <strong>pro</strong> soustružení nutno chápat jako základ<br />

<strong>pro</strong> výpočet sil při obrábění. Vztahy je pak možné vzájemně vhodně kombinovat, resp. doplňovat<br />

dalšími výpočty.<br />

Pokles pasivní složky<br />

Obr. 1.3.5. Vliv úhlu nastavení κ r na pasivní F p a posuvovou složku F f<br />

F p a růst posuvové složky<br />

F f se zvětšujícím se úhlem nastavení κ r je dán<br />

natáčením jejich výslednice F fp , která zůstává přibližně ve stejné pozici k ostří. Úhel sklonu ostří λ s<br />

ovlivňuje stáčení třísky, a tím i deformaci třísky spojenou s jejím třením po ploše čela břitu.<br />

Proces řezání v celé své složitosti <strong>pro</strong>bíhá za působení síly řezání F, vyvolané ostřím řezného nástroje.<br />

Působením síly řezání je přezkoumán řezný odpor obráběného materiálu. Při studiu silových poměrů<br />

je nutno vycházet z podmínek energetické rovnováhy, respektive z podmínek rovnováhy sil.<br />

Lze konstatovat, že z hlediska experimentálního studia silových poměrů při třískové obrábění jde<br />

v podstatě o přímé nebo nepřímé stanovení síly řezání, o přímé nebo nepřímé stanovení složek síly<br />

řezání a momentů působících v řezném <strong>pro</strong>cesu při různých pracovních podmínkách.<br />

q<br />

4.1 Přímé měření sil a momentů<br />

Přímé měření složek síly řezání a jejich točivých momentů se zakládá na měření na měření deformací<br />

v soustavě stroj – nástroj – obrobek během obrábění <strong>pro</strong>střednictvím dynamometrů. Dynamometr<br />

jakožto měřicí přístroj musí zaručit nezávislost měřicí veličiny na <strong>pro</strong>vozních vlastnostech přístroje.<br />

Dále se od něj požaduje schopnost měřit sledovanou veličinu ve zvoleném rozsahu s maximální<br />

přesností, musí zaručit stálost naměřených hodnot s časem včetně její re<strong>pro</strong>dukovatelnosti. Z těchto<br />

uvedených charakteristik plynou základní požadavky kladené na dynamometry:<br />

• Tuhost dynamometrů je dána velikostí zatěžující síly F, která způsobí deformaci y.<br />

Velikost této deformace závisí na tvaru a <strong>pro</strong>vedení deformačního elementu – čidla, na<br />

celkovém konstrukčním <strong>pro</strong>vedení dynamometru i na použité měřicí metodě. Dostatečná<br />

tuhost dynamometru je zásadní při měření dynamickém.<br />

• Citlivost dynamometrů souvisí s citlivostí použité měřicí metody i s tuhostí konstrukčního<br />

<strong>pro</strong>vedení dynamometru. Dynamometr musí mít takovou citlivost, že nejmenší odečítaná<br />

jednotka při dodržení dostatečné přesnosti odečítaná odpovídala celkové hodnotě měřené<br />

veličiny.<br />

• Stálost údajů dynamometrů je závislá na tuhosti, citlivosti a přesnosti od stanovení nulové<br />

polohy až po zachycení údajů o sledované veličině, a to po celou dobu měření.<br />

• Re<strong>pro</strong>dukovatelnost údajů dynamometrů úzce souvisí s výše uvedenými<br />

charakteristikami.<br />

85

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!