04.04.2014 Views

Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Progresivní metody v třískovém obrábění<br />

Uvedené charakteristiky výrazně omezují přímé pozorování mikrozměn v oblasti kořene třísky<br />

na úzký rozsah řezných podmínek, týkajících se pouze nižších řezných rychlostí. Mezi<br />

experimentální metody přímého zjišťování mikrozměn patří fotografování boční plochy vzorku při<br />

ortogonálním řezání a rychlostním filmování. Kamery <strong>pro</strong> rychlostní filmování se nazývají časové<br />

lupy. Podstatou je zde fotografování zkoumaného děje vysokou snímkovou frekvencí (4000 až 18000<br />

obr.s -1) a následné <strong>pro</strong>mítnutí s frekvencí podstatně nižší. Nevýhodou je však složité, pracné a nákladné<br />

<strong>pro</strong>vedení experimentu.<br />

Přímé pozorování změn v makroskopických objemech je méně obtížné než přímé pozorování<br />

mikrozměn. Makroskopické změny se mohou pozorovat fotografováním boční plochy vzorku při<br />

ortogonálním řezání, rychlostním filmování nebo přímým pozorováním pod mikroskopem, avšak za<br />

extrémně nízkých řezných podmínek. Boční plocha zkoumaného vzorku je opatřena pomocnou<br />

mřížkou, pomoci níž lze určovat deformace jednotlivých elementů, což umožní vymezení<br />

deformačních oblastí a stanovení charakteru a intenzity deformace ve směru zvolených souřadných os.<br />

Při použití časové lupy má tento způsob experimentálního studia velký význam <strong>pro</strong> sledování vzniku<br />

elementární třísky a <strong>pro</strong> sledování tvorby i rozpadu nárůstku.<br />

Experimentálním studiem změn ukončených lze stanovit součinitel pěchování třísky<br />

a1 l S<br />

= = = > 1. (3.2.2)<br />

a l S<br />

K<br />

1<br />

1<br />

Primární plastické deformace mají za následek rozdíl mezi průřezem odřezávané vrstvy S a<br />

průřezem vzniklé třísky S 1 . Tloušťka vzniklé třísky a 1 je vždy větší než tloušťka odřezávané vrstvy<br />

(pěchování příčné) a délka vzniklé třísky l 1 je vždy menší než odpovídající dráha nástroje l (pěchování<br />

podélné).<br />

Vedle délkové metody stanovování K se častěji používá metoda hmotnostní, při které se zváží<br />

hmotnost vzniklé třísky m 1 změřené délky l 1 a při známé měrné hmotnosti ρ obráběného materiálu se<br />

součinitel pěchování třísky K dá vypočíst z matematického výrazu<br />

K<br />

1000 . m1<br />

= . (3.2.3)<br />

l . ρ . S<br />

1<br />

Intenzitu primární plastické deformace ε lze stanovit ze vztahu<br />

ε<br />

K<br />

− 2 K . sin γ<br />

K . cos γ<br />

2<br />

n<br />

= (3.2.4)<br />

n<br />

+ 1<br />

Rovněž je možné orientačně při studiu makrozměn stanovit velikost primární plastické<br />

deformace ε (poměrný kluz) z výrazu<br />

ε<br />

( δ − γ )<br />

= cot g δ + tg . (3.2.5)<br />

n<br />

Za předpokladu, že v důsledku řezné rychlosti <strong>pro</strong>bíhá pohyb částic uvnitř oblasti O´OMN<br />

rovnoměrně, je možné na základě hodnoty ∆x stanovit deformační rychlost v d<br />

v<br />

d<br />

vc<br />

= [ cot g δ + tg ( δ − γ<br />

n<br />

)]<br />

.<br />

(3.2.6)<br />

∆ x<br />

q<br />

Tvorba třísky u „HSC“ technologie<br />

Vysokorychlostní obrábění, realizované zvláště výkonnými, mimořádně tvrdými a tepelně<br />

odolnými řeznými nástroji, <strong>pro</strong>bíhá při teplotě třísky blízké tavné teplotě obráběného materiálu.<br />

206

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!