Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Tabulka 3.4.4 Doporučené teploty pro tváření a tepelné zpracování
Způsob Teplota Postup
Progresivní metody v třískovém obrábění
Kování 1 100 - 850 o C pomalu ochlazovat na vzduchu nebo lépe např. v
suchém popelu
Žíhání naměkko 680 - 700 o C několik hodin prohřát (dle velikosti kusu do 4
hodin) a ochlazovat v peci
Žíhání ke snížení
pnutí
600 - 650 o C 1 až 2 hodiny prohřát a pomalu ochlazovat v peci
Kalení na vzduchu 870 - 900 o C větší a členitější nástroje
Kalení v oleji 840 - 870 o C ochladit v oleji asi na 100 o C
Popouštění na
vzduchu či v oleji
450 - 650 o C ochlazovat na vzduchu, stupeň popouštění se řídí
tvrdosti a houževnatostí nástroje
Vhodnost použití:
Nástroje pro tváření za tepla, jakými jsou zápustky všech velikostí, zejména s pevností přes 1
275 MPa, pro buchary a kovací lisy, vložky zápustek, nástroje kovacích strojů, nástroje pro
protlačování neželezných kovů, průtlačníky s pevností přes 1 595 MPa apod.
Jejich zušlechtění se provádí kalením a následným popuštěním na teplotu, při které pevnost oceli
z kaleného stavu značně poklesne, ale stoupne tím houževnatost, tažnost a pevnost a zhorší se
obrobitelnost.
Teprve pak se třískovým obráběním, které začíná hrubováním, pokračuje hrubováním
zbytkového materiálu, obráběním načisto, obráběním zbytkového materiálu načisto a obráběním
2–3D křivek (tedy rovinných a prostorových křivek), frézováním vybrání, obráběním tangentně
ke křivce a obrobením zbytkového materiálu podél kontury, vytváří postupným frézováním
potřebný tvar kovací zápustky.
q
Postupový řetězec
Efektivnost výrobního postupu vyžaduje obsáhlou globální znalost technologie třískového
vysokorychlostního obrábění. Pro reálnost splnění náročné zakázky v požadovaném čase je nezbytný
výkonný CAD/CAM systém.
Zejména při stavbě nástrojů a forem je prioritní vystihnout komplexně geometrie součástí
(polohy volného tvaru), které nejsou myslitelné ani realizovatelné bez podpory výkonné výpočetní
techniky.
V zájmu hospodárného obrábění jde o snahu zkracovat hlavní časy s co možná nejdelší
trvanlivostí řezného nástroje. Především z těchto důvodů musí být strategii frézování věnována
zvláštní pozornost. Právě v této fázi technologie výroby je značný optimalizační potenciál, který,
bude-li správně využit, může šetřit nástroj i stroj, ale i finanční prostředky.
Vedle vytváření ideálních podmínek pro použití (přísuvy, směr otáčení, úhel náběhu) platí, že
vhodnou volbou frézovacích drah je možné docílit téměř neměnného zatížení nástroje, a to
prostřednictvím eliminace všech prudkých změn směru (žádné trhavé pohyby).
244