04.04.2014 Views

Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Progresivní metody v třískovém obrábění<br />

vrstvy, tedy k dosažení teploty tavení obráběného materiálu. Tím je tření na čelní ploše nože<br />

redukováno, <strong>pro</strong>to ubývá pěchování třísky a přirůstá zakřivení třísky.<br />

Úbytek pěchování třísky vede k přírůstku úhlu kluzu (resp. úhlu střihu, jak se také uvádí<br />

v některé odborné literatuře), a tím k podstatnému redukování přetvárné práce. Utvářející se tříska<br />

„zčervená“ (obr.3.2.1) a následně sníží svou přítlačnou sílu F n na čelo nástroje A γ .<br />

Zatímco v podmínkách klasického obrábění (nízká řezná i posuvová rychlost a velký pracovní<br />

úhel γ ne ) se tříska stýká s čelní plochou A γ nástroje a postupně si vytváří žlábek, při optimálně<br />

zvolených řezných parametrech a pracovní geometrii řezného nástroje (pracovní úhel čela γ ne je<br />

blízký nule nebo může dosahovat i záporných hodnot) se v podmínkách HSC obrábění se vznikající,<br />

utvářející a současně odcházející tříska pouze dotýká čelní části břitu řezného nástroje a se zcela<br />

vyčerpanou plasticitou vhodně zkroucená a správně „nasměrovaná“ urychleně opouští „<strong>pro</strong>stor<br />

řezu“ rychlostí odchodu třísky v t , která je svou hodnotou prakticky srovnatelná (koeficient pěchování<br />

třísky K je blízký jedné) rychlosti řezání v e .<br />

Tento děj nastává i při obrábění kalené oceli, kde takto zahřátá tříska rovněž změkne. Třecí<br />

síla, ale i celkový řezný odpor poklesne, zmenší se úhel smykové roviny, ztenčí se průřez třísky, a<br />

tím se zvýší rychlost odchodu třísky v t z kontaktní zóny.<br />

Plocha kontaktní zóny se naopak sníží, čímž se omezí sekundární nárůst teploty třísky třením<br />

v kontaktní zóně. Do nástroje se za těchto podmínek přenáší minimální množství tepla, <strong>pro</strong>tože<br />

převážná většina vygenerovaného tepla „odchází s třískou“. Tento popsaný děj způsobuje, že se, i přes<br />

celkově značný nárůst uvolněného tepla během <strong>pro</strong>cesu, omezí působení nežádoucích difusních<br />

mechanizmů i mechanického vymílání čela.<br />

Vysoká kvalita řezné hrany (jemnozrnná struktura) „HSC“ nástrojů a důmyslné povlakování<br />

jejich povrchů zvyšují odolnost čela i celého břitu <strong>pro</strong>ti abrazivnímu i difusnímu opotřebení. Podíl<br />

přestupu <strong>pro</strong>cesního tepla do nástroje se ještě více snižuje z důvodu jeho „napovlakování“, které<br />

v tomto případě také plní funkci tepelně izolační vrstvy. Růst teploty řezné části nástroje se po<br />

dosažení určité řezné rychlosti zpomaluje. Při obrábění hliníku dosahuje teplota (tzv. limitní teplota<br />

obráběného materiálu) svého maxima okolo 600 0 C, u bronzu 1 000 0 C, v případě šedé litiny kolem 1<br />

300 0 C a u obrábění oceli okolo 1 500 0 C.<br />

Následné zvyšování řezné rychlosti nevede k zvláště výraznému zrychlování <strong>pro</strong>cesu<br />

opotřebení nástroje, vede však k výraznému zkracování strojního času obrábění. Vyšší teplota<br />

třísky je tedy pozitivním faktorem a principiálním zdrojem příznivých efektů vysokorychlostního<br />

třískového obrábění. Chlazení „místa obrábění“, tak jak ho známe z klasické (konvenční) technologie,<br />

zde není zpravidla nutné a mnohdy ani žádoucí, poněvadž by bránilo dosažení „vysokorychlostního<br />

režimu“.<br />

Z hlediska zvýšené citlivosti supertvrdých řezných materiálů na tepelné šoky není kapalinové<br />

chlazení mnohdy ani přípustné. V případě nepřerušovaného obrábění keramických a jiných<br />

supertvrdých materiálů může být potřebná teplota dosažena laserovým předehříváním<br />

obráběného materiálu 9 , a to těsně před jeho vstupem do primární zóny střihu.<br />

q<br />

Význam řezných podmínek v rychlostním obrábění<br />

Řezné podmínky představované zejména řeznou rychlostí v c , rychlostí posuvu v f , a tloušťkou<br />

obráběné vrstvy a p , spolu s řeznou geometrií zastoupenou především úhlem čela γ n , úhlem sklonu<br />

ostří λ s , a hlavním úhlem nastavení κ r , měly a stále mají na průběh <strong>pro</strong>cesu třískového obrábění<br />

zásadní vliv. Nedá se tedy nepředpokládat, že u rychlostního a dokonce vysokorychlostního obrábění<br />

s definovanou řeznou geometrií tomu bude jinak. Proces vysokorychlostního obrábění (zejména<br />

soustružení a frézování) je ve srovnání s konvenčním obráběním charakterizován především<br />

změnou vzniku třísky a jejího odchodu, což je zásadní <strong>pro</strong> pochopení celé „HSC technologie 3 “.<br />

208

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!