Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Současná teorie obrábění
Limitní posuv z hlediska tuhosti soustavy pak bude:
f
lim
⎡
⎢
= ⎢
⎢
⎢λ
⎣
s
. c
Fz
js
⎛ ∆ a
p
. ⎜
⎝ ∆ y
⎞
⎟
⎠
⎤
⎥
⎥
⎥
⎥
⎦
1
yFz
⎡
= ⎢
⎣λ
s
j
. c
s
Fz
. ε
⎤
⎥
⎦
1
y F z
(2.2.5)
Skutečný posuv musí být menší než limitní:
f
⎡
≤ ⎢
⎣λ
s
j
. c
1
y Fz
⎤
s
=
Fz
. ε
⎥
⎦
a
7
(2.2.6)
Soustava „stroj-nástroj-obrobek“ se skládá z většího počtu částí. Proto je nutno hovořit také o
tuhosti těchto jednotlivých částí. Pojem technologická tuhost se liší od chápání pojmu tuhost, který lze
vysvětlit naukou – mechanikou. Vyčíslení tuhosti se vztahuje na místo hrotu nástroje. Lze s úspěchem
předpokládat, že tuhost technologické soustavy je na různých místech povrchu obrobku různá, a proto
je pojem technologické tuhosti pojmem vskutku komplexním. Z toho plyne, že při určování tuhosti
technologické soustavy se při výpočtu bere v úvahu pouze pasivní složka síly obrábění a deformace v
jejím směru, přičemž se předpokládá působení všech složek síly obrábění, tedy výsledné síly obrábění,
na soustavu prostřednictvím hrotu řezného klínu.
Mimo pojmu tuhost je zaveden i pojem poddajnost w, což je převrácená hodnota tuhosti.
Z odvození, které je provedeno např. v literatuře 8 plyne, že celková poddajnost soustavy je rovna
součtu poddajností jejich jednotlivých částí, respektive že převrácená hodnota tuhosti soustavy je
rovna součtu převrácených hodnot jejich jednotlivých částí. Počet jednotlivých částí může být však
různý. V průběhu řezání podporuje nízká tuhost technologické soustavy vznik kmitavých procesů.
Vysokofrekvenční kmitání s malou amplitudou však na výsledný proces řezání nemá nepříznivý vliv.
Je-li však kmitání velmi intenzivní, projevuje se jeho škodlivost snížením dosažené přesnosti
geometrického tvaru, zhoršením drsnosti povrchu obráběných součástí, rychlým otupováním a
znehodnocováním nástrojů, nadměrně se zvyšujícím opotřebováváním obráběcího stroje vedoucí
k destrukci jeho kinematických, ale i statických částí. Pracovní prostředí je tímto „obohaceno“ o
nežádoucí hluk, který zpravidla kmitání doprovází.
Z fyzikálního hlediska můžeme tyto kmity rozdělit na vynucené a samobuzené. Příčinou
vynuceného kmitání jsou síly periodicky proměnlivé v čase, působící na kmitající technologický
systém. Obvykle vznikají v pohybovém mechanizmu stroje, anebo mimo obráběcí stroj. Síly
periodicky proměnlivé v čase zpravidla úzce souvisí s pracovním pohybem obrobku nebo nástroje.
Rámcově však můžeme vynucené kmitání rozdělit z hlediska původu budicí síly do dvou skupin, a to
kdy:
• budicí síla nesouvisí s procesem řezání,
• budicí síla souvisí s procesem řezání.
154