Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Nové trendy v technologii obrábění
• Setrvačnost dynamometrů závisí přímo úměrně na hmotnosti soustavy. Zejména při
dynamických měřeních, kdy je nesmírně nutné sledovat jak skutečné hodnoty
maximálních a minimálních hodnot měřené síly řezání, tak i její časový průběh, by měla
být setrvačnost co možná nejmenší.
• Konstrukce dynamometrů musí zajistit, aby se složky řezné síly vzájemně neovlivňovaly.
Aparatura na měření složek řezné síly se zpravidla skládá s tři částí:
• Pružný člen – přebírá vnější zatížení a překonává jisté změny (deformace, změna polohy
a pod.),
• Snímač – mění mechanickou veličinu změny pružného člena na hodnotu analogického
parametru měřící aparatury,
• Přijímač – zesiluje a zpracovává signál snímače, případně zapisuje velikost zatížení.
Základní rozdělení dynamometrů:
Rozdělení dynamometrů lze provést dle následujících hledisek:
• Podle počtu měřených složek síly řezání jde o dynamometry jednosložkové,
dvousložkové, třísložkové a pro měření točivých (krouticích) momentů.
• Podle aplikované měřicí metody, respektive dle způsobu přenosu působení síly
z deformačního členu na indikační. V tomto případě se jedná o dynamometry mechanické,
hydraulické, pneumatické, elektrické (indukční, kapacitní, odporové, využívající
piezoelektrického jevu), optické a podobně.
• Podle metody obrábění to jsou dynamometry pro soustružení, frézování, vrtání, broušení
atd., případně dynamometry univerzální.
Zpravidla se používají mechanické dynamometry pro cejchování jiných druhů dynamometrů, protože
u nich lze většinou vyloučit nežádoucí rušivé vlivy a jsou dále charakteristické naprosto lineárním
vztahem mezi sledovanou silou a vlastními naměřenými údaji.
U mechanických dynamometrů se působení síly přenáší přímo nebo znásobeně mechanickým
převodem na měřicí prvek, jako je například číselníkový úchylkoměr. O velikosti síly se usuzuje
z deformace silových pružin, kroužků, třmenů, nosníků, membrán, případně podle hloubky vtlačení
kuličky do materiálu o známé tvrdosti. Hlavním představitelem této skupiny dynamometrů jsou
dynamometry třmenové. Pro zatížení až do 10 000 N a dynamometry kruhové nebo také prstencové
(obr. 1.3.7) pro zatížení ještě vyšší (obr. 1.3.6). Mechanické dynamometry jsou jednoduché,
spolehlivé, vyznačují se stálostí údajů a stálou přesností v rozmezí 0,5 – 2 %. K nevýhodám
mechanických dynamometrů patří závislost jejich údajů na teplotě, obtížná změna rozsahu měření,
nutnost vymezování vůlí v mechanizmech, únava materiálu a velká setrvačnost systémů, která
nedovoluje jejich použití pro měření dynamická.
86