Studijní text [pdf] - E-learningové prvky pro podporu výuky ...

Nové trendy v technologii obrábění
Rozměry a tvar základové desky univerzálního dynamometru připouštějí jeho upnutí na různých
typech obráběcích strojů. Například při soustružení lze současně s měřením velikosti i průběhu složek
síly řezání měřit velikosti i průběhy teploty řezání. Porovnání vlastností jednotlivých dynamometrů je
uveden v tab. 1.3.1.
q
Cejchování dynamometrů
Přesnost měření jednotlivých složek síly řezání a točivých momentů je podmíněna celou řadou
faktorů, ale i správností cejchování. Cejchováním se rozumí porovnání údajů dynamometru se
skutečnou hodnotou sledované veličiny.
Dynamometr se postupně zatěžují měnící se silou známé předem velikosti a na měřidle (číselníkovém
úchylkoměru) se odečítá odpovídající výchylka. Výsledky se zaznamenávají tak, že se přímo vyjadřuje
vztah mezi skutečným zatížením dynamometru v místě působení složky síly řezání a údajem na
měřicím zařízeni. Výsledkem cejchování je sestrojení cejchovní křivky, která je grafickým vyjádřením
závislosti mezi danou složkou síly řezání a odpovídající veličinou (např. mA, mV, apod.). Cejchování
je vhodné provádět v celém měřicím rozsahu a to jak při zatěžování, tak i při odlehčování, aby bylo
možné případnou hysterezi, nebo nelinearitu dynamometru eliminovat (obr. 1.3.10). Při cejchování
vícesložkových dynamometrů je nutné uvedený způsob cejchování aplikovat kro každou složku síly
řezání i točivý moment. Přesnost měření se odvíjí od vzájemného ovlivňování jednotlivých složek síly
řezání, které je možné stanovit při jejich odděleném cejchování.
Cejchování se obvykle provádí přímo na obráběcích strojích nebo na upravených pracovištích.
Zatěžující síla se zpravidla nastavuje pomocí pákového mechanizmu a závaží. Pro vyvození větších sil
se používají mechanické nebo hydraulické ruční lisy. Rozhodující je zatěžování dynamometru v místě
předpokládaného působení složky síly obrábění. Protože je dovoleno použití různých soustružnických
nožů (v rámci rozsahu dynamometru), je délka vyložení těchto nožů různá. Z toho důvodu je nutné pro
složky síly obrábění (řezání) Fc a Ff přepočítávat cejchovací hodnoty v poměru vyložení cejchovacího
hranolu a soustružnického nože. Při cejchování se mezi zatěžovací šroub a cejchovací hranol vkládá
třmenový mechanický dynamometr, jehož deformaci lze vyvodit zatěžovacím šroubem.
Obr. 1.3.10. Příklady cejchovacích křivek,
A – ideální lineární závislost, B – nelineární závislost, C – křivka s hysterezí
q
Nepřímé měření sil a momentů
Metody pro nepřímé měření sil vycházejí převážně z výkonu elektromotoru obráběcího stroje. Ze
známého vztahu pro užitečný výkon při obrábění
P už = F c . v c [W], kde (1.3.3)
P už – užitkový výkon [W],
F c – tangenciální (řezná) složka síly obrábění (řezání) [N],
92