999902

ČOS 9999022. vydáníOprava 1Mnoho provozních rázových prostředí vyvolává materiálovou odezvu komplexnípovahy. K posouzení strukturální integrity a provozní charakteristiky je nezbytné podrobitmateriál věrnému znázornění předpokládaného provozního prostředí materiálu. Pouzev určitých velmi zvláštních případech bude odezva materiálu dostatečně reprodukovánapoužitím klasických impulzů, jako jsou půlsinusové, pilovité s vrcholem na konci,lichoběžníkové atd. na tradičních rázových zkušebních zařízeních. Realistická reprodukceměřených nebo očekávaných prostředí rázové odezvy materiálu na vibračních zkušebníchzařízeních je možná s vibračními počítačovými řídicími systémy. Zkušební metody se mohouuplatnit, pokud použití takových zařízení umožní přizpůsobit reprodukování odezvy materiáluna provozní rázová prostředí. S nástupem moderních vibračních zkušebních zařízeníschopných reprodukovat většinu v provozu naměřených nebo očekávaných časových průběhůkomplexní amplitudy se používání klasických rázových zkoušek stává méně vhodnýmzpůsobem zkoušení vzhledem k tomu, že tradiční rázové stroje mají sklon k potenciálnímunadměrnému nebo nedostatečnému zkoušení v určitých kmitočtových pásmech a jejich správnákalibrace vyžaduje značné úsilí. Obecné informace v této kapitole jsou v první řadě adresoványke zkušební reprodukci komplexní odezvy materiálu na moderních vibračních zkušebníchzařízeních.23.2.5.3 Omezení daná zařízenímSchopnost soustavy budiče aplikovat rázové nebo přechodové průběhy na zkoušenýobjekt je omezena energií, zrychlením, rychlostí a schopnostmi výchylky použitého vibračníhozkušebního zařízení. Je důležité konfigurovat zkoušky tak, aby rychlost a schopnosti výchylkyvibračního zkušebního zařízení nebyly překročeny. Často je nezbytné nastavit amplitudu nebofázi nízkofrekvenčních prvků komplexního průběhu tak, aby se zajistilo, že rychlost a požadavkyna výchylku pro zkoušku zůstanou v přijatelných mezích. Existuje několik metodik prokompenzaci časového průběhu impulzu pro omezení výchylky a rychlosti budiče. Také existujípodstatné rozdíly v rozsazích nestálé odezvy v různých kmitočtových pásmech mezielektrodynamickými a servohydraulickými vibračními zkušebními zařízeními. Obecně jsouelektrodynamická vibrační zařízení schopná zkoušet až do 2 000 Hz se sníženou schopnostínízkofrekvenční výchylky. Servohydraulická vibrační zařízení jsou schopná zkoušet až do asi1 000 Hz, ale se značnou schopností nízkofrekvenční výchylky. Příloha 23C poskytuje dalšíinformace o zkušebních zařízeních SRS.23.2.5.4 Předběžné zkoušeníProtože rázové zkoušky se provádějí v režimu s otevřenou regulací vibračních řídicíchsystémů, je nezbytné, aby vstupní napěťový signál se nastavil před zkouškou. Je také důležité siuvědomit, že cílem zkoušky je věrné reprodukování očekávané nebo měřené odezvy materiálu.K tomu, aby vibrační řídicí systém docílil požadovaného zkušebního průběhu, je skoro vždynezbytné aplikovat na zkoušený objekt několik předběžných impulzů s výrazně sníženouamplitudou. Vztah mezi napětím vibračního řídicího systému a měřenou odezvou u těchtopředběžných impulzů se pak využije k nastavení vstupního napěťového signálu tak, aby se dosáhlpožadovaný průběh odezvy materiálu. Aby se zabránilo zbytečnému zatěžování zkoušenéhoobjektu, doporučuje se dynamické znázornění zkoušeného objektu použít k eliminovánívýstupního průběhu vibračního řídicího systému. Ale dynamická charakteristika odezvy v tomtoznázornění musí být velmi podobná té charakteristice skutečného zkoušeného objektu, na kteroumá být aplikován průběh s úplnou amplitudou.Jestliže žádné dynamické znázornění není k dispozici, musí Směrnice pro zkouškustanovit počet předběžných impulzů, které se mají aplikovat bez vyvolání nepřijatelné únavymateriálu, a maximální úroveň zkušební amplitudy, která se nesmí překročit. Jestliže se pro317