999902

ČOS 9999022. vydáníOprava 1K simulaci možných módů buzení je potřebná řada zařízení. Další návod na vhodné zkušebnípostupy a zařízení poskytují následující oddíly a příloha 25D. Postupy analytického modelovánímají také omezení následkem nelineární odezvy a mnohonásobných přenosových cest buzení.Model a hraniční podmínky se doporučuje vybírat pečlivě k porovnání následkůuvažovaných poruch. Omezení jsou shrnuta níže:• laboratorní simulační zkoušky a zařízení mohou mít schopnost zhodnotit pouze jednučást prostředí podvodního výbuchu nebo očekávaných následků poruch;• analytické modely podvodního výbuchu se doporučuje použít k ověřenízkoušení a očekávané dynamické odezvy;• použití naměřených provozních dat je rozhodující pro přesnost hodnocení a zkoušenípodvodních výbuchů.25.2 NÁVOD PRO ZKOUŠENÍV současné době je hodnocení materiálu vystaveného prostředí podvodních výbuchůobvykle prováděné s využitím rázových metod založených buď na datech všeobecnéhoempirického modelu, nebo kde je to nezbytné na jednorázovém specializovaném hodnocení.Všeobecné empirické rovnice jsou založené na druhu plavidla, na místě uskladnění v rámciplavidla a na požadavcích na provozuschopnost nebo bezpečnost dotyčného materiálu. Ale tytometody jsou velmi omezené tam, kde je materiál dynamicky pružný nebo je uložen takovýmzpůsobem nebo na takovém místě, kde se empirické rovnice nedají použít. Tyto případyvyžadují postupy přizpůsobeného hodnocení vlivu podvodních výbuchů.25.2.1 Vlivy prostředíObvyklé metody spočívající v zaměření hodnocení podvodních výbuchů na přímé vlivyrázové vlny a zavedené konstrukční metody byly vyvinuty pro zvažování této fáze zatížení.Ačkoli je pravda, že rázová vlna je potenciálně silné poškozující zatížení, je to poměrně lokálníjev a zahrnuje pouze jednu třetinu z celkové energie výbuchu. Zbytek energie je rozptýlenspolečně se sekundárními kmitavými plynovými bublinkovými efekty, které mohou vytvářetsilnější zatížení než původní rázové buzení. Kmitající bublinky plynu mohou zapříčinitbuzení základních ohybových režimů nosníků trupu lodi nebo ponorky. Další strukturálnízatížení nastává z interakce plynových bublin s trupem lodi. Kde je podvodní výbuch v blízkémsousedství konstrukce trupu, tam jsou konstrukce trupu, vnitřní zařízení a materiál vystavenypřechodovému zatížení o mimořádně vysoké intenzitě. To se vyskytuje při soustřeďováníenergie plynových bublin do jevu tvarového zatížení, vytvářejícího proud, který s trupem na sebevzájemně působí. Následkem je lokalizované impulzivní zatížení, které může být mimořádněsilné. Na rozdíl od počáteční rychlé přechodné rázové vlny je ohybové chování, běžnězmiňované jako bičování (v originálu „whipping“), v podstatě nelokální, vyskytující se podobu několika vteřin, vytvářející velké posuny a může představovat nejhorší případ stavůzatížení.Proces stanovený v této metodě prosazuje vyvážený přístup ke zvažování buzenívztahujícího se k podvodním výbuchům, které zahrnují druhotné účinky bublin, kde je tovhodné. V tomto ohledu se považuje za přiměřenější pojmenovat jakékoli hodnocení tohototypu „hodnocení podvodního výbuchu“ na rozdíl od označení „rázové hodnocení“.381