999902

ČOS 9999022. vydáníOprava 1Urči zkušební časovýprůběhVypočti SRSze zkušebníhoprůběhuPřenosová funkceměřicí soustavy(FRF nebo IRF)Stanovenátolerance SRSVypočti řídicíčasový průběhPoužij řídicí časovýprůběhUprav řídicíčasový průběhMěřený časový průběhv referenčním místěVypočti SRS proreferenční místoPodmínkyporovnáníJe odchylka mezivypočteným a určenýmSRS v toleranci?AnoJsou měřený a zkušebníprůběh srovnatelné?AnoKonecNeNe23.2.7.4 Doba trváníOBRÁZEK 79 – Metodika rázové zkoušky SRS řízené pomocí SRSJak bylo uvedeno v článcích 23.2.5.1 a 23.2.7, jestliže se SRS použije pro řídicía toleranční účely, musí se na parametry časové oblasti aplikovat dodatečná omezující kritéria.Potřeba dodatečných omezení je důsledkem skutečnosti, že jednotlivé SRS se můžereprodukovat mnoha tvary časového průběhu impulzů. Nesprávná reprodukce původníhočasového průběhu může mít za následek proměnlivost vyvolaných způsobů porušenímateriálu. Při výběru těchto dodatečných omezení zvažujte vlastnosti původního průběhuodezvy materiálu. Dvě nejčastěji používaná omezení jsou rozložení vrcholové amplitudy a/nebodoba trvání účinného impulzu. Obecně je omezení vrcholové amplitudy použitelné, když by sezávada na zkoušeném objektu mohla vyskytnout jako důsledek nadměrného zatížení. Dobatrvání účinného impulzu je použitelná, jestliže se dotýká nízkocyklické únavy.V každém případě by doba trvání průběhu zkušebního impulzu neměla překročit ani byneměla být kratší než naměřený průběh odezvy materiálu o více než 15 % z celkové dobytrvání. Příloha 23E poskytuje další směrnice pro stanovení odpovídající účinné doby trvání.Pokud jste na pochybách, doporučuje se použít vrcholovou amplitudu jako základní omezenís vrcholovou amplitudou reprodukovaného průběhu v rámci 25 % vrcholových amplitudměřeného nebo očekávaného zkušebního průběhu. Tato dvě omezující kritéria nevylučujípoužití alternativních metod k zajištění toho, aby parametry zkušebního impulzu byly typicképro očekávanou nebo měřenou charakteristiku odezvy materiálu. Komplexnější alternativníomezení mohou využívat buď Fourierova spektra, spektrální hustotu energie nebo energetická320