999902

ČOS 9999022. vydáníPříloha 23DOprava 1STATISTICKÉ DŮVODY PRO OMEZENÍPŘI ZPRACOVÁNÍ OČEKÁVANÝCH A UPRAVOVANÝCH DAT23.D.1 Rozsah platnosti23.D.1.1 ÚčelTato příloha poskytuje informace vztahující se k statistické charakterizaci souboru datpro účely definování obálky nebo horní a dolní hranice souboru dat.23.D.1.2 PoužíváníInformace z této přílohy jsou obecně použitelné v kmitočtové oblasti spektra, která jebuď předpokládaná na základě daných informací nebo zpracovaná z časové oblasti měřenýchdat. Odpovídající zpracování dat časové oblasti poskytuje kmitočtové spektrum, které může mítpodobu spektrální hustoty zrychlení (ASD), spektra rázových odezev (SRS), spektrální hustotyenergie (ESD) nebo Fourierova spektra (FS). Například soubor ASD je vytvořen pro ustálenénáhodné vibrace nebo soubor SRS, ESD, FS pro přechodné s velmi krátkým trváním.Vzhledem k souboru spektra kmitočtové oblasti umožňují informace v této příloze zřízeníobálek dat pomocí statistických metod. Kmitočtová spektra a obálka jsou ve statistickýchpojmech „odhady“ skutečného dynamického prostředí a požadují se pro analytické nebozkušební účely.23.D.2 Zpracování23.D.2.1 Základní předpokladyOčekávané nebo naměřené spektrum a smíšené kombinace se mohou brát v úvahustejným způsobem. Usuzuje se, že nejistota v jednotlivých měřeních (chyby při zpracování)neovlivňuje faktory obálkování. Pro měřená provozní data digitálně zpracovaná tak, žeSRS, ESD, FS, nebo ASD jsou platné pro jednotlivé vzorové záznamy, je užitečné prověřita shrnout celkovou statistiku „podobného“ spektra vybraného způsobem nezkreslujícímsouhrnné statistické údaje. K zajištění nezkreslené obálky spektra by se měřicí místa mohlavybrat náhodně, v souladu se záměry měření. Soubor podobného kmitočtového spektra seobvykle získá následujícím způsobem:a. spektra v jednotlivých místech na materiálu, která byla obdržena z opakovanýchzkoušek v podstatě identických zkušebních podmínkách;b. spektra, která byla obdržena z jedné zkoušky, kde se měření snímala:(1) v několika sousedních místech zobrazujících stupeň stejnorodosti odezvy, nebo(2) v „zónách“ nebo bodech s podobnou odezvou v odlišných místech;c. nebo nějakou kombinací výše uvedených způsobů a. a b.Předpokládá se, že existuje jistý stupeň homogenity mezi spektry napříč zájmovýmkmitočtovým pásmem. Posledně zmíněný předpoklad obecně vyžaduje, aby za prvé spektrapro daný kmitočet neobsahovala žádné významné „extrémní hodnoty“, které mohou způsobitznačné odchylky a za druhé, aby větší vstupní podněty do systému, z nichž se snímá měření,obsahovaly větší hodnoty odezev amplitudového spektra.354