999902

ČOS 9999022. vydáníPříloha 7DOprava 1VIBRACE VRTULNÍKU (LETADLA S ROTUJÍCÍMI KŘÍDLY)SMĚRNICE PRO VÝCHOZÍ NÁROČNOST ZKOUŠKYTato příloha se používá jen tehdy, když v počátečních etapách programu nejsou ještěk dispozici naměřená data a tyto informace jsou důležité pro konstrukci materiálu. Pokud jemožné získat naměřená data přímo na materiálu, doporučuje se náročnosti získané s využitíminformací z této přílohy považovat za předběžné.Údaje obsažené v této příloze, sloužící pro zpracování předpovědi úrovní zkoušení,jsou založeny na obálce měřených dat a mohou být více či méně přísnější než data zesimulace vlivu prostředí. Další popis skutečných naměřených prostředí ze specifickýchplatforem a provozní podmínky jsou obsaženy v AECTP-200. Doporučuje se výchozínáročnosti zkoušek poskytnuté v následujících oddílech zmírnit na základě odbornýchposudků, jestliže se tato forma využije.Zkoušení vrtulníků (letadel s rotujícími křídly) Obrázek StranaNáklad vrtulníku Obr. 15 71Materiál a podvěsy nainstalované na vrtulníku Obr. 16 74Náklad zavěšený pod vrtulníkem Obr. 17 76Vibrační prostředí vrtulníkuVibrace vrtulníku je složené prostředí, které se může skládat z vibrací různých kategoriízpůsobených aerodynamickým buzením z letu a z hlavního rotoru a z mechanického vibračníhobuzení z motoru a hřídelemi poháněných součástí. Obecně vzato je vibrační prostředí vrtulníkucharakterizováno širokopásmovou náhodnou vibrací se superponovanými vibračními vrcholys vyšší amplitudou. Vrcholy se vytváří otáčivými součástmi vrtulníku, jako jsou napříkladhlavní a ocasní rotor, motor a záběry ozubených kol převodovky. Provozní otáčky otáčivýchsoučástí v letových podmínkách jsou v podstatě konstantní, mění se v rozsahu od 2 % do5 %. Poměrné úrovně těchto vrcholů se liší všude ve vrtulníku v závislosti na blízkosti zdrojů,geometrii letadla a umístění materiálu. Do vibračního spektra také mohou přispívat režimy ohybůnosné konstrukce. Čili – pro přesné laboratorní simulační zkoušky je zvlášť důležité mítk dispozici naměřená data.Významné vrcholy vibračního spektra vrtulníku jsou obvykle spojené s hlavnímrotorem, průtočným kmitočtem rotorových listů a harmonickými. Ale každý typ vrtulníku budemít odlišné zdroje specifické pro plochy letadla. Protože vrcholy diskrétního kmitočtu jsouobvykle převládající složkou vibračního prostředí, je logické použít tyto kmitočty pro expozicepři laboratorních zkouškách. Příloha 7D poskytuje všeobecný sinus na širokopásmové náhodnézkušební náročnosti, typický pro vrtulník. Vibrace křídlových podvěsů se převážně přenáší přesupevnění podvěsu, ale v některých případech může být pro znázornění měřeného prostředíkřídlového podvěsu nezbytné použití akustických vibrací nebo vibrací vyvolaných více budiči.Vibrace pro materiál umístěný přímona motoru nebo na rotujících součástech se mohou lépeznázornit pomocí zkušebního schématu pro motor letadla.Pro přesné znázornění odpovídajících kombinací letových manévrů je také důležitévyhodnocení provozních režimů vrtulníku při jeho nasazení. Zkušební plán vyžaduje zváženívhodné kombinace jednotlivých zkoušek nebo obalového spektra představujícího nejhoršípřípady letových podmínek. Vibrační amplituda vrtulníku může v podmínkách vznášení a letunejvyšší rychlostí vystřídat několik hodnot. Činnost zbraní malých ráží, střel, raket a dalších70