999902

ČOS 9999022. vydáníOprava 1pořadí. Neexistuje přesná dělicí čára mezi podvěsy s nízkým a vysokým AR. Každý podvěss prvním ohybovým kmitočtem o velikosti přibližně 200 Hz nebo větší se může zpracovávatjako podvěs s nízkým AR bez ohledu na konkrétní AR.TABULKA 33 – Rámcové štíhlostní poměry a základní kmitočty podvěsůŠtíhlostní poměrNízký, AR < 7, tuhý podvěsAR mezi 7 a 15Vysoký, AR > 15, pružný podvěsZákladní kmitočet podvěsuF n (typický), HzF n > 200 HzZávisí na F nF n ~ 60 HzŠtíhlostní poměr (AR ) = délka podvěsu / průměr podvěsu (1 )Převládající vibrační odezva pro podvěs s nízkým AR během jevu třepání bude obecněv režimu tuhého tělesa upevňovací základny. Důležitou výjimkou je případ, kdy podvěs nemážádný stálý profil, jako jsou například laserově naváděné pumy s čelním naváděcím systémemv porovnání s částmi bojové hlavice nepatrným. Takové případy vyžadují zvláštní pozornost přistanovování nejnižšího kmitočtu ohybových kmitů, který může být kmitočtem celkové ohybunaváděcího systému na bloku bojové hlavice. Pro jiné druhy podvěsů může býtnejvýznamnějším režimem ohyb ocasní části podvěsu na střední části.Vyvolané vibrace z třepání pro podvěs s vysokým AR jsou mezi režimy platformy arežimy podvěsu svázané. Tedy pružné podvěsy jsou více než tuhé podvěsy náchylnější nazesilování indukovaného buzení z třepání, a to v důsledku nízkofrekvenční charakteristikybuzení z vibračního třepání. Výše uvedené kategorie modální odezvy nejsou vzájemněuzavřené. Především režimy ohybu podvěsů s vysokým AR mohou být velmi blízko torznímnebo ohybovým režimům křídla, způsobujícím prostředí silných vibrací třepáním.Vzájemné působení vibračních režimů, dynamického buzení a dalších faktorů se můžesloučit a vytvořit stavy, kdy se třepání stane při konstrukci podvěsu hlavním činitelem. Nejhoršípřípad instalace by se mohl týkat podvěsu s vysokým AR umístěného někde na vnější částikřídla nějakého rychlého letadla. Nebo nejméně problematická instalace může být podvěss nízkým AR nesený na trupu ne příliš rychlého letadla.Vibrační odezvy podvěsu vznikající z vibrací třepáním jsou obvykle omezeny nakmitočty od 5 Hz do 400 Hz. Vibrační energie se bude sdělovat aerodynamickým buzením, sekterým se setkáváme při provozu a které působí na vnější povrch podvěsu. Pro praktické účelylze vlivy vibrací třepáním simulovat jedině mechanickým buzením; akusticky řízené buzenívyšších kmitočtů je pro simulaci nízkofrekvenčních pohybů vyloučeno.26.2.3 Využití naměřených údajůKde je to účelné, doporučuje se data z letecké přepravy využít pro rozpracování úrovnízkoušení třepání. Je obzvlášť důležité použít data z letecké přepravy tehdy, když je plánovanýmcílem dosažení přesné simulace. Dostačující data z letecké přepravy se doporučuje získatk plnohodnotnému popisu podmínek, kterým je podvěs vystaven a podle kterých budehodnocen. Příklady naměřených vibračních odezev podvěsu vystaveného třepání pro podvěsys vysokým a nízkým štíhlostním poměrem a pro podvěsy montované na křídlo nebo trup letadlajsou uvedené v příloze 26B.432