PSYCHOSOCIÁLNÍCH

liší pouze stupněm svého osvícení. V každém případě chápání pojmu kultura
jako aktivity dosud znamenalo aktivitu jedince. Herder učinil předpoklady
pro definitivní rozchod pojmu vzdělání a kultura tím, že v uvedeném díle začal
klást důraz na přizpůsobování člověka přírodě prostředky kultury – rozvíjení
předem daných vloh. Pojem vzdělání bude nadále výrazem povinností k sobě:
„Stejně jako příroda ani vzdělání nezná cíle spočívající mimo ně samo… Právě
tím pojem vzdělání přesahuje pojem pouhé kultivace předem daných vloh… Kultivace
určité vlohy spočívá v rozvoji něčeho daného, a proto její výcvik a péče o ni
slouží jen jako prostředek k účelu“ (Gadamer 2010: 27). Pojem vzdělání se dále
vyvíjel směrem k uměnovědám a nesl štafetu axiologického chápání kultury
jako sféry pozitivních hodnot.
Vývoj pojmu kultura k jeho budoucímu antropologickému pojetí jako entity
vrcholil v německé jazykové oblasti u Gustava Friedricha Klemma (1802–
1867), který pomyslně završil úsilí badatelů, jako byli Johann Gottfried von
Herder, Johann Christoph Adelung a jiní. Ve dvousvazkovém díle Allgemeine
Kulturwischenschaft. Die materiellen Grundlagen der menschliche Cultur
(Všeobecná věda o kultuře. Materiální základy lidské kultury, 1854–1855)
položil základy etnografického studia materiální kultury. V práci akcentoval
témata jako rozdělávání ohně, jídlo, pití, oblékání a podobně. Z hlediska antropologického
myšlení o kultuře je ovšem významné jeho desetisvazkové
dílo Allgemeine Cultur-Geschichte der Menschheit (Všeobecné dějiny kultury
lidstva, 1843–1852). V této práci předložil takové pojetí dějepisectví,
které zahrnuje dějiny kultury, sociální dějiny a přírodopis. Dějiny kultury
pak chápe jako komplexní studium materiální kultury, sociální organizace a
vědy, víry a umění. Klemm navazuje na osvícenskou víru v pokrok a vymezil
tři stadia evoluce kultury: divošství (orig. die Wildheit), domestikace (orig.
die Zahmheit) a svoboda (orig. die Freiheit). Evoluce kultury se odehrává od
lovecko-sběračského způsobu života přes chov dobytka k zemědělství. Sociální
organizace má na úrovni divošství podobu hordy, na úrovni domestikace
se pak proměňuje v kmenovou organizaci. Klemm také rozlišoval rasy pomocí
matice aktivní – pasivní, mužské – ženské. Evropané jsou podle tohoto
schématu aktivní a mužskou rasou, Egypťané, Indové či Finové jsou pasivní
a ženskou rasou (Petermann 2004). Obecně lze konstatovat, že Klemmovo
pojetí kultury ještě kolísalo mezi osvícenským pojetím kultury a jejím moderním
antropologickým chápáním.
20