PSYCHOSOCIÁLNÍCH

entována na řízení sociokulturních změn ve prospěch a z perspektivy těch
druhých. Adjustativní antropologie se zaměřuje na přizpůsobování různých
kulturních kódů v případě multikulturních společností nebo v případě etnických
konfliktů. Advokátní antropologie pomáhá domorodým populacím
nabývat svých práv, zejména práva na samosprávu. Správní antropologie se
zaměřuje na plánování sociokulturních změn, kdy antropolog sám stojí mimo
kulturu, v níž bude plánovaná změna probíhat.
Ačkoli snaha o užití antropologie provází obor již od samého počátku, děje
se tak s rozpaky, nejistotou a mnozí antropologové neuznávají aplikovanou
antropologii jako součást oboru. Kritici aplikované antropologie zdůrazňují,
že postrádá vlastní teoretické a metodologické zázemí, je oportunistická a
její reprezentanti se ženou za vidinou, že spasí svět (Singer 2008). K pochybnostem
o aplikované antropologii přispěla nejen spojitost antropologie
s kolonialismem, ale také četné vládní a armádní projekty, na nichž se antropologové
podíleli a podílejí. Merill Singer spojuje budoucnost aplikované
antropologie se zvýšením povědomí o možnostech antropologie zapojit se do
řešení lidských problémů spolu s prohloubením smyslu pro zodpovědnost
tak skutečně činit. Dalšími nezbytnými kroky jsou integrace teorií s jejich
užitím, zvýšení prestiže aplikované antropologie v rámci vlastní antropologie,
výraznější zapojení antropologie do veřejné sféry a vyjasnění etických otázek
aplikované vědy (Singer 2008). Dokud se tak nestane, bude aplikovaná antropologie
jen pomyslnou pátou disciplínou antropologie.
75