PSYCHOSOCIÁLNÍCH

Funkcionalismus a strukturální funkcionalismus
Základy funkcionalismu položili Bronisław Kasper Malinowski a Alfred Reginald Radcliffe-Brown.
Funkcionalisté studují kulturu jako systém, v němž každý kulturní prvek plní určitou funkci, která
je nepostradatelná pro zachování a fungování celku. Představitele funkcionální antropologie nezajímá
původ kulturního prvku, ale jeho pozice a funkce v sociokulturním systému. V základu funkcionalismu
v pojetí Malinowského stojí hierarchická teorie potřeb a reakcí, které se samy následně
stávají potřebami. Základem jsou základní lidské biologické potřeby, které jsou uspokojovány
funkcemi kultury ve formě kulturních reakcí: metabolismus – zásobování, rozmnožování – systém
příbuzenství, tělesné pohodlí – útočiště a podobně. Kulturní reakce vyvolávají další neméně
naléhavé potřeby, které Malinowski označil jako instrumentální a jež vznikají v důsledku nutnosti
udržet a rozvíjet kulturní reakce, tedy například výrobu. Instrumentální potřeby jsou uspokojovány
instrumentálními kulturními reakcemi – např. instrumentální kulturní potřeba obnovování
a udržování kulturního aparátu je uspokojována instrumentální kulturní reakcí, v tomto případě
existencí ekonomického systému. Důsledkem závislosti lidí na kulturních reakcích vznikají integrativní
potřeby, neboť kdyby se rozpadly kulturní reakce, nemohly by být uspokojovány základní
lidské potřeby. Verze funkcionalismu rozpracovaná Radcliffe-Brownem se označuje jako strukturální
funkcionalismus. Základem strukturálního funkcionalismu je primární analýza sociální
struktury, která představuje systém vzájemných vztahů mezi rozdílnými sociálními pozicemi a statusy.
Sociální struktura představuje jednu ze tří částí sociokulturního systému. Dalšími částmi sociokulturního
systému je ekologický systém a kultura. Při studiu kultury proto nevystačíme pouze
s analýzou kulturních prvků samotných, ale musíme analyzovat i jejich funkce ve vztahu k sociální
struktuře. Funkce je předpoklad a prostředek sociální integrace. Studium funkce de facto znamená
studium toho, jak přispívá k sociální integraci.
významná představitelé
klíčové koncepty
Edward Evan Evans-Pritchard (1902–1973),
Raymond Firth (1901–2002), Meyer Fortes
(1906–1983), Edmund Leach (1910–1989),
Bronisław Kasper Malinowski (1884–1942),
Alfred Reginald Radcliffe-Brown (1881–
1955).
81
funkce, instituce, kulturní reakce, potřeby,
sociální struktura, struktura.
zásadní díla
Edward Evan Evans-Pritchard: Witchcraft, Oracles and Magic Among the Azande
(Čarodějnictví, věštby a magie mezi Azandy, 1937).
Edward Evan Evans-Pritchard: The Nuer (Nuerové, 1940).
Bronisław Kasper Malinowski: Argonauts of the Western Pacific (Argonauti západního Pacifiku,
1922).
Bronisław Kasper Malinowski: A Scientific Theory of Culture (Vědecká teorie kultury, 1944).
Alfred Reginald Radcliffe-Brown: The Andaman Islanders (Andamanští ostrované, 1922).
Alfred Reginald Radcliffe-Brown: Structure and Function in Primitive Society (Struktura a
funkce v primitivní společnosti, 1952).
terénní výzkumy
Edward Evan Evans-Pritchard – Súdán (Azandové, Nuerové)
Meyer Fortes – Ghana (Ašantové a Tallensiové)
Bronisłav Kasper Malinowski – Trobriandské ostrovy
Edmund Leach – Barma (Kačjinové)
Radcliffe-Brown – Andamanské ostrovy