PSYCHOSOCIÁLNÍCH

Kognitivní antropologie
Kognitivní antropologie patří společně se symbolickou antropologií do proudu označovaného
jako „nová etnografie“. Jako taková rezonuje s kognitivním obratem, který významně zasáhl do
všech věd o člověku a kultuře (filozofie, psychologie, lingvistika atd.) a vedl nakonec k rozvoji i
samostatné kognitivní vědy jako interdisciplinárního přístupu ke studiu lidského myšlení.
Kognitivní antropologie, jejiž kořeny leží v padesátých letech 20. století, měla vliv na antropologické
myšlení především v šedesátých a sedmdesátých letech. Kognitivní antropologie vychází na
jedné straně z tradic Boasovy antropologie tím, že klade důraz na kulturní relativismus a uplatňuje
postupy a teorie lingvistické antropologie a lingvistiky. Významnou úlohu sehrála i dnes kritizovaná
Sapir-Whorfova hypotéza lingvistického relativismu.
Kognitivní antropologie studuje kultury jako kognitivní systémy – kultura je systém sdílených
znalostí a kognitivních pravidel. Jinými slovy, kultura je chápána jako systém kognitivních pravidel
myšlení a chování. Vychází ze studia vzájemných vztahů jazyka, kultury a myšlení. Předmětem jejího
zájmu je studium kulturně relevantních sématických oblastí (ang. semantic domains), zejména
s ohledem na to, jak členové jednotlivých kultur klasifikují a interpretují jevy, věci a zkušenosti. Při
výzkumu se tedy uplatňuje emický přístup. Pod kognitivní antropologii zahrnujeme též etnovědu
a etnosémantiku, které se orientují na studium folktaxonomií. V praxi využili hlavně metodu
komponentní analýzy (dnes označovaná také jako „analýza elementů“). Zabývají se studiem
lexikálního zakódování sémantických domén (oblastí) kultury – systematicky například analyzuje
lexikální zakódování systému příbuzenství nebo folktaxonomie rostlin, zvířat, nemocí a podobně.
Jinými slovy, etnověda se zabývá tím, jak lidé v různých kulturách klasifikují zkušenosti, věci a
jevy. Předpokládá se, že kulturně determinovaná klasifikace a interpretace tříd věcí a jevů se zrcadlí
ve slovní zásobě jazyka (lexémech). V tomto druhu analýzy se zajímá o význam slov a sleduje, co
utváří rozdíl mezi dvěma věcmi nebo jevy. Kognitivní antropologové tímto postupem zkoumají
svět z perspektivy příslušníků dané kultury a využívají tak emický přístup namísto etického.
Obecně lze konstatovat, že kognitivní přístup hledá odpověď na otázku jak jsou kulturní znalosti
uspořádány a ukotveny v lidských myslích. Za průkopníka tohoto antropologického směru je
považován Ward Hunt Goodenough.
významná představitelé
klíčové koncepty
Roy Goodwin D’Andrade (narozen 1931),
Brent Berlin (narozen 1936), Harold Conklin
(narozen 1926), Charles Frake, Ward Hunt
Goodenough (narozen 1919), Paul Kay
(narozen 1934), James Spradley (1933–1982),
Anthony Wallace (narozen 1923).
86
kulturní modely, folktaxonomie, mazeway, nativní
modely (folk models), sémantické oblasti,
schémata (organizování zkušenosti), kulturní
kódy, sémantické elementů, sémantické sítě.
zásadní díla
Brent Berlin – Paul Kay: Basic Color Terms (Základní pojmy pro barvy, 1969).
Charles Frake: The Ethnographic Study of Cognitive Systems (Etnografický výzkum kognitivních
systémů, 1962).
Ward Goodenough: Componential Analysis and the Study of Meaning (Komponentní analýza a
studium významu, 1956).
George Lakoff – Mark Johnson: Metaphors We Live By (Metafory, s nimiž žijeme, 1980).
terénní výzkumy
Brent Berlin, Dennis Breedlove a Peter Raven – Mexiko (Tzeltalové)
Harold Conklin – Filipíny (Hanunoó)
Ward Goodenough – Karolíny