PSYCHOSOCIÁLNÍCH

Morfologie kultury
Kulturou se v antropologii rozumí systém
idejí, sociokulturních regulativů a
artefaktů, který je sdílený a předávaný
členy určité společnosti a jež je nutí
myslet, jednat a zaopatřovat se určitým
způsobem. Konstitutivními složkami
kultury jsou tedy ideje, sociokulturní
regulativy a artefakty, které se v antropologii
označují souhrnným pojmem
kulturní prvky. Každá kultura na světě
se skládá ze systému nějakých idejí, sociokulturních regulativů a artefaktů, ale
od kultury ke kultuře se tyto liší, jsou základem kulturní rozmanitosti. Platí
však, že čím jsou si kultury prostorově blíže, tím větší je pravděpodobnost, že se
budou svými kulturními prvky vzájemně podobat. Antropologové používají
pojem kulturní areál pro označení geografické oblasti, ve které kultury vykazují
významnou podobnost kulturních prvků. Některé kulturní prvky ovšem
existují ve všech kulturách, liší se svým obsahem a podobou. Antropologové
vypracovali koncept kulturní univerzálie, kterým se označují typy kulturních
prvků, s nimiž se setkáváme ve všech známých kulturách. Americký kulturní
antropolog George Peter Murdock (1897–1985) vymezil celkem sedmdesát
tři kulturních univerzálií, avšak upozornil, že „jsou to podobnosti v klasifikaci,
ale nikoli v obsahu“ (Murdock 1965: 90). Jako klasifikační nástroj umožňují
antropologii jako komparativní vědu. Ideje, sociokulturní regulativy a artefakty
potom představují třídy kulturních univerzálií. Tak například k jednotlivým
třídám kulturních univerzálií můžeme pro příklad přiřadit následující
kulturní univerzálie: (1) ideje: číslovky, mytologie a pověry, (2) sociokulturní
regulativy: právo, etiketa či pravidla bydlení, (3) artefakty: střecha nad hlavou,
nástroje či účes.
Ideje
Slovo idea má původ v řečtině a jako pojem v antické filozofii, kde se rozvinuly
dva hlavní významy pojmu. Na straně jedné se pojem váže ke smyslové (názorné)
zkušenosti (eidos ve smyslu vidět). Tak s pojmem pracoval například
29