PSYCHOSOCIÁLNÍCH

Kultura jako entita
Hlavní impulsy dostalo současné antropologické myšlení z protichůdných
myšlenkových proudů – z osvícenství a romantiky. Osvícenství kladlo důraz na
racionální složku člověka. Rozum měl být úběžníkem všech sociokulturních
fenoménů, měl se stát nástrojem ovládnutí přírody i řízení společnosti. Rozum
vedl k „odkouzlení světa“, jak výsledek dějinného procesu zavrhování
„všech magických prostředků blaženosti“ označil významný německý sociolog
Max Weber (Weber 1997: 246). Romantika, která je vymezena obdobím
přelomu 18. a 19. století, měla naopak pochopení pro vše zvláštní. Smyslem
romantiky bylo opětovně „zakouzlit svět“ (Horyna 2005). Navíc romantika
připisovala samostatnou hodnotu všemu starému, původnímu, úsvitu dějin,
mýtům, starým písním, moudrosti dávnověku a podobně. Představovala tedy
kontrakulturu osvícenství. Tím připravila půdu pro zrod antropologie, neboť
připisovala minulým obdobím vlastní hodnotu (Gadamer 2010). Z těchto
dvou zdrojů se zrodilo současné antropologické myšlení. Osvícenství dalo antropologii
touhu po uplatnění rozumu při vědeckém poznávání. Romantika
dodala antropologii zájem o všechno zvláštní a různorodé.
Antropologové, na rozdíl od filozofického pojetí kultury, zahrnují do kategorie
kultury nejen škálu pozitivních hodnot jako vzdělání, dokonalé poznání
a podobně, ale všechny třídy věcí a jevů, které vytvářejí příslušníci určité
společnosti. Kulturou se v kontextu antropologie rozumí systém idejí, sociokulturních
regulativů a artefaktů, jež jsou sdíleny a předávány členy
určité společnosti, a který nutí příslušníky této společnosti myslet, jednat
a zaopatřovat se určitým způsobem. Hlavními složkami kultury jsou tedy
ideje, sociokulturní regulativy a artefakty. Do ideové složky kultury patří sdílené
myšlenky, hodnoty, symboly, významy a podobně. Sociokulturními regulativy
se rozumí různé typy norem, které stimulují, řídí a usměrňují chování
lidí. Základními typy sociokulturních regulativů jsou obyčeje, mravy, zákony
a tabu. Artefaktem se rozumí hmotný produkt záměrné lidské činnosti.
Ústřední složkou kultury jsou ovšem ideje, které prostupují jak sociokulturními
regulativy, tak artefakty.
Nejde jen o to, že kultura se skládá z idejí, artefaktů a sociokulturních regulativů
a artefaktů, ale kultura je integrovaný celek zahrnující ideologickou, normativní
a technologickou složku. Chce se tím říci, že kultura není náhodným
souborem kulturních prvků, ale je funkcionálně integrovaná. Jednotlivé kul-
21