SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Roku 1871/1872 byl založen francouzský seminář, který se roku<br />
1875/1876 rozšířil o francouzskou a anglickou filologii. Tento seminář měl<br />
dvě části – historické studium jazyka a jeho praktické studium.<br />
Na univerzitě stále platilo rozdělení románské a anglické filologie na<br />
historické studium jazyků a literatury a praktické studium jazyků a literatury.<br />
Praktické studium vedli lektoři. Byly vypsány praktické kurzy, ve<br />
kterých se procvičovala gramatika. Václav Emanuel Mourek působil v anglické<br />
sekci a vedl semináře pouze do té doby, než se otevřelo oddělení germanistiky<br />
na fakultě a on se zaměřil jen na tento obor. Roku 1878 vydal<br />
anglicko-český slovník, napsal učebnici angličtiny pro samouky a překládal<br />
Smolleta a Thackeraye. 9 Od roku 1883 působil jako lektor angličtiny<br />
básník Josef Václav Sládek. Zároveň pracoval jako lektor i na české polytechnice<br />
a jako profesor angličtiny na Česko-slovanské obchodní akademii<br />
v Praze. 10 Za jeho působení začala česká část rozdělené univerzity (k rozdělení<br />
došlo 1882) a její anglická sekce nabývat na významu. Ještě roku<br />
1909 zamítlo ministerstvo žádost o zřízení oddělení anglického jazyka a literatury.<br />
11 Od roku 1903 přednášel angličtinu také Václav Alois Jung. 12<br />
Největší osobností počátků anglistiky se stal Vilém Mathesius, jenž začal<br />
přednášet roku 1909/1910. Jako první u nás obrátil pozornost od historicko-srovnávacích<br />
jazykových výkladů k současným metodám, které synchronicky<br />
srovnával. 13<br />
Samostatná anglistika pak vznikla po Mathesiově habilitaci v září<br />
1912. 14 První seminář, který vypsal, byl „Úvod do vědeckého studia anglického<br />
rozborem řeči současné“. Univerzita však během první světové války<br />
ztratila kontakt s anglickým prostředím. Roku 1912 se Mathesius stal<br />
mimořádným a 1919 pak řádným profesorem. Roku 1913 se habilitoval<br />
soukromý profesor František Chudoba v oboru dějin anglické literatury. 15<br />
V období do první světové války bylo na anglistice podáno a obhájeno třicet<br />
dizertačních prací. 16 Anglistika se postupně stávala vědeckým oborem<br />
v pravém slova smyslu, např. v zajímavém oboru bádal anglista Rudolf Brotank,<br />
jehož zájem směřoval k lidovému básnictví. 17<br />
Historie anglistiky jakožto samostatného oboru tedy začíná na české univerzitě<br />
Karlo-Ferdinandově v září 1912, kdy byla zřízena samostatná sekce<br />
anglické řeči a literatury. V jejím čele po celou dobu první republiky působil<br />
právě Vilém Mathesius. Tehdy tato sekce velmi prosperovala i díky bohatým<br />
kontaktům s anglosaským světem. Zahraniční lektoři přednášeli anglické<br />
a americké reálie, vykládali a překládali běžné, odborné a literární texty a také<br />
učili praktickému jazyku. V rámci anglosaského semináře působilo na<br />
univerzitě šest lektorů: dva Češi, A. J. Osička a A. V. Jung, a čtyři Britové,<br />
J. A. Allan, J. H. Smith, T. O. Hirst a H. T. Cheshire. 18<br />
Těsně před druhou světovou válkou došlo k pokusu o reformu stupňů seminářů.<br />
Průpravné gramatické a literárně historické oddělení bylo povinné<br />
pro posluchače prvního semestru. Na ně navazovalo přípravné oddělení,<br />
které bylo povinné pro studenty vyšších ročníků před první státní zkouškou.<br />
Poté následovala dvě vyšší oddělení – pro dějiny jazyka a starší literaturu<br />
a pro novější literaturu. Oddělení pro novější literaturu vedl Vilém<br />
Mathesius. 19<br />
100
Change language