SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
pil na střední pedagogickou školu v Přerově, 1967–1977 působil jako sbormistr<br />
Přerubu i jako sbormistr Moravanu v Kroměříži a sboru Smetana<br />
v Hulíně. Od ledna 1977 přišel do smíšeného sboru Vokál, kde působil do<br />
1994. V té době získal mnohá uznání. Na pedagogické škole v Přerově nyní<br />
řídí dívčí sbor Kantiléna. Upravuje také lidové písně pro smíšený sbor. Za<br />
řízení Leibnera získal Vokál zejména Bronzová pásma v soutěži Písně přátelství<br />
1978 a 1979, stříbrná pásma v soutěži Písně přátelství 1982 a 1985<br />
a Zlatá pásma soutěže Písně přátelství 1980 a 1989 a dále stříbrnou medaili<br />
Leoše Janáčka 1977 a 1988.<br />
Rudolf Macháček,<br />
SOkA Přerov<br />
MACHÁČEK Rudolf<br />
✻ 16. 11. 1897 Beňov u Přerova,<br />
† 11. 2. 1969 Přerov<br />
Studoval na gymnáziu v Přerově a pak na učitelském<br />
ústavu v Kroměříži, kde se naučil hrát na<br />
klavír, varhany a housle. Jako učitel učil na škole<br />
v rodném Beňově, pak přešel na měšťanskou<br />
školu v Horní Moštěnici, zřízenou v roce 1919,<br />
a jako člen sokolské jednoty založil pěvecký kroužek,<br />
jehož byl dirigentem. Po pěti letech byl přeložen<br />
na menšinovou měšťanskou školu ve Valticích,<br />
kde soupeřily české a německé školy (650<br />
Čechů na 2 600 Němců). 1926–1936 byl varhaníkem<br />
klášterního kostela Milosrdných bratří, kde také nacvičoval vokální,<br />
smyčcový a dechový doprovod slavnostních vánočních mší a také vyučoval<br />
hudební výchovu na měšťanské škole a na České státní rolnické ovocnicko-vinařské<br />
škole. Tam měla škola svůj žákovský pěvecký sbor, který pořádal<br />
veřejné produkce i v Břeclavi, Pohořelicích, Sedlci a v brněnském divadle.<br />
Pak se přestěhoval do Hrušovan, kde se stal ředitelem nově zřízené<br />
měšťanky. V roce 1938 při záboru Sudet odešel do Přerova, kde se ihned<br />
stal v pěveckém oddílu Sokola zástupcem dirigenta sboru Tyrš. V roce 1962<br />
se stal předsedou Osvětového domu v Přerově a věnoval se přerovské hudbě<br />
až do své smrti.<br />
V tomto období založil Komorní trio s doprovodem houslí, které začalo<br />
zpívat asi od roku 1951 ve složení Ludmila Jirková, později Zapletalová (2.<br />
hlas), Libuše Ludíková (3. hlas) a Marie Smetanová (1. hlas). Na housle<br />
doprovázela Zlatuše Karlíková, roz. Jordánová. Rudolf Macháček byl uměleckým<br />
vedoucím, dirigentem i autorem úprav lidových písní. Trio bylo velmi<br />
populární na Přerovsku a zpívalo především lidové písně, ale také klasické,<br />
např. 6. 4. 1952 v Žerotínově zámku při oslavě 360. výročí narození<br />
J. A. Komenského jeho píseň „Ó, nestihlá moudrosti“ z kancionálu J. A.<br />
Komenského. V soutěži komorních hudebních souborů trio v roce 1955<br />
postoupilo do celostátní soutěže. Trio se rozpadlo po pětiletém působení<br />
v roce 1956 odchodem L. Zapletalové do Opavy.<br />
MARTÍNEK František<br />
✻ 22. 9. 1859 Skrbeň, † 9. 11. 1898 Přerov<br />
Sbormistr Moravské besedy v Praze, předtím 1885–1888 a 1892 sbormistr<br />
pěveckého spolku Žerotín v Olomouci, 1892–1898 profesor gymnázia<br />
87