SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
toš, Jiří Štokman, Čestmír Šikola), později spolupracovala<br />
s Tajnou vojenskou a civilní organizací<br />
v Bystřici pod Hostýnem (poručík Jan Marek)<br />
a v Holešově (poručík letectva Jan Rolek, Miroslav<br />
Neumann).<br />
Členové skupiny se zaměřili na rozšiřování protinacistických<br />
tiskovin, poskytovali úkryt a pomoc<br />
pronásledovaným vlastencům, pro něž opatřovali<br />
doklady, potraviny a šatstvo a zdravotnický materiál.<br />
Prováděli soustavnou zpravodajskou činnost.<br />
Dále poškozovali telegrafní a telefonní linky, odcizovali<br />
součástky k motorovým vozidlům, pomáhali<br />
zásobovat utečence, poskytovali pomoc pronásledovaným,<br />
ukrývali ruské, belgické a francouzské<br />
zajatce.<br />
Dne 8. prosince 1944 byl Leopold Smiřický prostřednictvím<br />
štábního kapitána Bohuše Hrazdila-<br />
-Kaliny jmenován zpravodajským důstojníkem pro<br />
Maturitní fotografie<br />
po absolutoriu učitelského<br />
ústavu v r. 1927,<br />
<strong>archiv</strong> autora<br />
oblast Dřevohostice a deset okolních obcí. Navázal spojení se štábem I. československé<br />
partyzánské brigády Jana Žižky, která tehdy operovala v Beskydech,<br />
v Hostýnských vrších a ve Chřibech.<br />
V této době dřevohostická odbojová skupina ukrývala ruské, belgické<br />
i francouzské zajatce a dodávala do štábu brigády cenné zpravodajské<br />
informace o síle, rozmístění a akcích nacistické okupační moci.<br />
Dne 29. ledna 1945 Leopold nastoupil cestu na zákopové práce v Polsku.<br />
Při cestě však vyskočil z vlaku a musel se skrývat před pronásledováním<br />
gestapem. Nadále řídil činnost odbojové skupiny. Byla jím utvořena úderná<br />
desetičlenná součást skupiny, složená z mladých odvážných vlastenců,<br />
převážně ročníku 1924. Vedl je otcův žák, Rudolf Mlčák (1921), který utekl<br />
z totálního nasazení. Skupina prováděla překvapivé přepady stráží, krádeže<br />
zbraní, narušovala telefonní vedení.<br />
Při osvobozovacích bojích v závěru války předalo vedení odbojové skupiny<br />
do štábu I. československé partyzánské brigády Jana Žižky v Hostýnských<br />
vrších informace o síle německé posádky a o umístění štábu německé<br />
armády v obecné škole v Dřevohosticích a podrobné plánky obranných<br />
postavení wehrmachtu, a tak umožnilo postupující Rudé armádě přesnou<br />
likvidaci nepřátelských dělostřeleckých postavení i kulometných hnízd<br />
odporu. Díky tomu pak osvobození velké oblasti Dřevohosticka proběhlo<br />
téměř beze ztrát na životech, zač obdrželi dřevohostičtí odbojáři osobní<br />
poděkování od velitele osvoboditelských jednotek Rudé armády, staršího<br />
lejtěnanta Čerňajeva.<br />
Po osvobození Dřevohostic Rudou armádou kolem 3. hodiny ranní dne<br />
8. května 1945 nadporučík Leopold Einšpígl jako velitel Národní stráže<br />
organizoval hlídky na ochranu občanů a jejich majetku z Dřevohostic<br />
a deseti okolních obcí před řáděním fašistických záškodníků, kteří se dosud<br />
ukrývali v okolních lesích.<br />
Za odbojovou činnost obdržel řadu vyznamenání, z nichž nejdůležitější<br />
byl Československý válečný kříž 1939, „Pamětní odznak za účast ve II. národním<br />
odboji“, „Čestný odznak I. československé partyzánské brigády Ja-<br />
135
Change language