SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
v Přerově, 1893–1898 sbormistr Přerubu. Roku 1897 provedl zimní koncert<br />
na počest právě zemřelého čestného člena Přerubu Karla Bendla.<br />
MAŘÍK Karel<br />
✻ 11. 8. 1882 Modřany u Prahy,<br />
† 11. 7. 1956 Přerov<br />
Žák Antonína Dvořáka. Hudební skladatel,<br />
pedagog, sbormistr Přerubu 1922–1925, 1927–<br />
1928 byl také sbormistrem v pěveckém odboru<br />
Sokola „Tyrš“ 1928–1941, zakladatel ženského<br />
pěveckého sboru, autor klavírních a sborových<br />
skladeb Písně ptáčete, Hanácké písně, Český<br />
tanec, Svatební jitro, Statečný jonák a dalších.<br />
V letech 1908–1914 působil na hudební škole<br />
Karel Mařík,<br />
v Baku na Kavkaze jako učitel klavíru a teoretických<br />
předmětů, od 1922 do 1942 byl ředitelem<br />
SOkA Přerov<br />
městské hudební školy v Přerově, která v době jeho působení měla 14 tříd.<br />
MIČÍK František<br />
✻ 25. 4. 1894 Přerov, † 27. 7. 1975 Přerov<br />
Byl žákem J. T. Břečky. V roce 1919 byl mezi zakladateli kapely, která<br />
se nazývala původně Železniční filharmonie. Byli to vlastně někteří poddůstojníci<br />
vojenské hudby 57. pěšího pluku v Přerově, kteří vstoupili v místě<br />
do služby u dráhy nebo pošty. Ve volných chvílích se seskupili v populární<br />
hudební kroužek, získali si velkou oblibu a přízeň hudbu milujícího<br />
obyvatelstva. Byla tak vytvořena uniformovaná Železniční hudba, jejímž<br />
kapelníkem se stal Václav Čapek. Později dostala název Žerotín. Založil<br />
také Mičíkův Jazzband a byl učitelem hry na housle v městské hudební<br />
škole Přerub.<br />
NEUMANN František<br />
✻ 16. 6. 1874 Přerov, † 25. 2. 1929 Brno<br />
Dirigent a hudební skladatel, po studiu v Lipsku na konzervatoři<br />
1896–1897 působil několik let jako divadelní kapelník v Německu, Liberci<br />
a Teplicích, od roku 1919 byl šéfem brněnské opery, kterým se stal na<br />
návrh Leoše Janáčka. Stal se propagátorem jeho děl. Uvedl v Brně řadu<br />
novinek, jako byla Šárka od Leoše Janáčka, Dědův odkaz od Vítězslava<br />
Nováka nebo Legenda z Erinu od Otakara Ostrčila. Stal se také profesorem<br />
dirigování na konzervatoři v Brně. K jeho žákům patří mj. Z. Chalabala<br />
a B. Bakala. Je pochován v Prostějově.<br />
OSTREZÍ Slávek (Stanislav)<br />
✻ 23. 11. 1923 Přerov, † 22. 4. 2001 Praha<br />
Působil jako hudební skladatel, textař, novinář, příležitostný dirigent<br />
tanečních souborů. Později se odstěhoval z Přerova do Prahy. V roce 1968<br />
se stal předsedou Svazu čs. textařů, pak se věnoval nakladatelství PAN-<br />
TON, které založil a patřil k nejznámějším tvůrčím osobnostem v oblasti<br />
lidové taneční písničky především svými poetickými texty, v nichž se zrcadlí<br />
láska k rodné zemi, lidem a k mateřskému jazyku. Založil v roce 1952<br />
čtyřčlenný taneční Janíčkův orchestr na koncesi kapelníka Janíčka z Předmostí.<br />
V roce 1991 vydal gramodesku se svými skladbami „Krajinou mlá-<br />
88