SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

Listina, jíž Jan z Pernštejna a na Tovačově v r. 1540 odevzdal špitál a lázeň
na „Kozím rynku“ do vlastnictví Tovačovským, SOkA Přerov
odprodal panství za stejnou sumu Vejkartovi hraběti ze Salmu a Neuburku.
V tomto rodě se Tovačov udržel do roku 1715. 13
Jelikož budova špitálu byla sešlá a chatrná, bylo potřeba ji opravit, případně
dohledat jiný vhodnější objekt. Bylo rozhodnuto vybudovat nový špitál.
Pro tento účel zakoupilo město v tovačovské Široké ulici grunt Jana
Húšky včetně zahrady, kde byl zřízen hřbitov. V roce 1601 hrabě Vejkhart
osvobodil grunt přestavěný na obecní špitál od všech robot a platů. Přesné
datum přestavby nového špitálu neznáme, jisté je, že to bylo před třicetiletou
válkou. 14
První polovina 17. století přinesla městu mnoho bídy, utrpení a nemocí,
které způsobila třicetiletá válka (1618–1648). Válečné útrapy zcela rozvrátily
dosud zavedené zdravotní a hygienické poměry. Obyvatelstvo umíralo
na epidemické choroby bez pomoci. Po skončení války bylo město vylidněno,
opuštěný a zdevastovaný byl i špitál u hřbitova. Vejkart zemřel roku 1612
a místo nezletilých synů vládl na Tovačově zemský hejtman Ladislav z Lobkovic.
V roce 1636 převzal Tovačov a Kojetín nejstarší z bratrů Julius, který
držel město do své smrti (1655). Jelikož Salmové neměli dostatek financí
k udržení panství, museli si vypůjčovat peníze, některým poddaným dovolili,
aby se vykoupili z roboty stálým platem (sedlák 16 zl. ročně, podsedník
6 zl., chalupník 4 zl.) Během vlády hrabat ze Salmu došlo k poněmčování
a rekatolizaci města. Měšťané se zvolna zotavovali z velkých válečných škod. 15
44